http://localhost http://localhost/feed/program_rss.xml http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=683 http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=683 29. 9. 2011 – 12. 2. 2012: Muzeum v Šumperku (Výstavní síň) Člověk tvůrce a hlína   Ve Výstavní síni Vlastivědného muzea v Šumperku byla otevřena výstava z cyklu Člověk tvůrce. Po kameni a dřevu následuje logicky hlína, jako jeden z nejstarších materiálů k výrobě předmětů denní potřeby. V první část výstavy je představena hlína z geologického pohledu. Jsou zde prezentovány technicky využívané hlíny z našeho regionu. V druhé části mapujeme lidskou činnost související s hlínou a jejím zpracováním. Tato část je rozdělena do několika oddílů podle způsobů zpracování hlíny: nejstarší předměty archeologické povahy dokumentují úplné počátky jejího zpracování, nechybějí loštické poháry, které náš region proslavily v různých zemích  Evropy. Následuje lidová hrnčina, v této části je nainstalovaná hrnčířská dílna. Dále jsou prezentovány technologicky dokonalejší výrobky z hlíny, a to zejména fajáns, kamenina a porcelán. Z fajánsových výrobků je vystaven i náš nejvzácnější předmět albarello, které bylo vyrobené v habánské dílně v Staré Břeclavi asi kolem roku 1615. Z hlíny se však nevyráběly pouze nádoby. Lidé ji odpradávna používali k stavbě příbytků, nejdříve k vymazávání proutěných konstrukcí domů a později k výrobě nepálených cihel „vepřovic“ i cihel pálených. Vystaveny jsou cihly vyrobené v našem regionu a opatřené značkou výrobce, pocházejí ze sbírek soukromého sběratele Petra Vondráka. Mezi technickou a stavební keramiku patří speciální produkce kamnářská. Kamna jako topné zařízení se do střední Evropy rozšířila ze západu počátkem 13. století a nahradila otevřená ohniště a krby. Návštěvníci výstavy mohou vidět první kechle jednoduchého nádobkovitého tvaru i kachle se zdobenou čelní stranou a nakonec produkci místní továrny na kachlová kamna Franze Rollepatze. Výstava prezentuje zejména sbírky Vlastivědného muzea v Šumperka a jeho poboček, z nich zejména sbírkový fond Havelkova muzea v Lošticích, které byly až do konce 19. století významným hrnčířským centrem regionu.     Mária Kudelová http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=740 http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=740 3. 2. 2012 – 10. 3. 2012: Muzeum Mohelnice Václav Hollar aneb „muzejní stříbro“ je po pěti letech opět k vidění, tentokrát v Mohelnici Václav Hollar (Praha 1607 – Londýn 1677)        V roce 1994, tedy před 18 lety, zahájilo  Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku za podpory Ministerstva kultury ČR dlouhodobý projekt prezentace Hollarova díla, jež muzeum spravuje a v několikaletých cyklech  jednotlivé kolekce vystavuje. Naposledy tomu bylo v roce 2007, kdy  Vlastivědné muzeum v Šumperku uspořádalo výstavu s výstižným názvem Václav Hollar (Praha 1607 - Londýn 1677).      V roce 2007 uplynulo totiž 400 let od narození a 330 let od úmrtí světoznámého Čecha - velkého umělce baroka, který svým dílem zachytil bouřlivé 17. století a významně ovlivnil umění své doby. Hollarův odkaz si v roce 2007 připomenuli především v Německu, Anglii, Nizozemí a v Čechách, tedy v zemích kde žil a tvořil, v zemích, kde Hollara považují doslova "za svého".     Václav Hollar, vynikající kreslíř, rytec a grafik, jeden z nejplodnějších umělců své doby,  vytvořil asi 400 kreseb a přes  2800 leptů.  Na jeho díle je ceněna především vysoká úroveň kresby, přesnost, smysl pro detail a realismus, díky němuž se stalo jeho dílo cenným dokumentem doby. Největší sbírka v České republice, čítající   4700 listů, je v Hollareu v  Národní galerii v Praze. Druhým největším souborem, obsahujícím 750 grafických listů, se pyšní Vlastivědné muzeum v Šumperku.     Zábřežské muzeum, které je spravováno Muzeem v Šumperku, získalo tuto sbírku darem od milovníka umění a sběratele,  plukovníka Karla Lukase v roce 1947. Velkolepá kolekce vznikla během II. světové války jako projev vlasteneckého Lukasova cítění. Sbírka obsahuje řadu vzácných tisků 1. stavu a také grafické listy, které patří v Hollarově díle k těm nejvzácnějším. Je to především titulní list Amoenissimae effigies s pohledem na Prahu, vlastní Hollarovy podobizny podle obrazu Meyssense z roku 1647 či slavné panoramatické pohledy na Londýn před a po požáru roku 1666. Muzeum má také 61 portrétů, 58 listů s kroji a oděvy ze sérií Ornatus Muliebris, Dětské hry podle Pietra van Avonta a P. Paula Rubense, 23 tisků náhrobků a stavebních památek a celou řadu portrétů významných osobností, např. Annu Marii, královnu španělskou, Aretina podle Tiziana, Podobiznu krále Karla II. a další.      Po pěti letech od poslední Hollarovy výstavy v Šumperku  nabízí  muzeum obdivovatelům jeho díla opět možnost nahlédnout do tvorby této mimořádné osobnosti. Výstava, kterou v tomto roce pořádáme, je výběrem toho nejlepšího, co tato mimořádná sbírka nabízí.    Výstava bude zahájena vernisáží 3.2. v 17 hodin v muzeu v Mohelnici  a potrvá do 10. 3. března 2012.   Miluše Berková http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=738 http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=738 26. 1. 2012 – 1. 4. 2012: Galerie Šumperska   Malíři Orlických hor          Po delší době je v Šumperku otevřena velká výtvarná monotematická výstava „ Malíři Orlických hor“. Pro Vlastivědné muzeum v Šumperku ji ze svých sbírek sestavilo šumperské muzeum a Galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Výstava je výběrem toho nejlepšího z expozice a depozitářů Orlické galerie, která sídlí v kolowratském zámku v Rychnově.    Orlické hory byly a jsou oblíbeným místem letního odpočinku českých umělců. Okolí Potštejna, Rybné nad Zdobnicí, ale i další místa lákala k tvůrčí činnosti malíře - krajináře. A tak se zde sešli s A. Slavíčkem i jeho přátelé H. Masaryk, V. Beneš, A. Hudeček a O. Nejedlý. Zajížděla sem i mladší generace - J. Slavíček s přáteli B. Žufanem, B. Piskačem a J. Hubáčkem. V Pěčíně vznikla nejznámější plátna J. Trampoty, v Javornici si zřídil ateliér V. Sedláček, ve Slatině M. Holý. V Říčkách a Deštném často pobývali J. Štolovský, J. Matička a M. Hégr, po roce 1945 zde nalezli trvalé útočiště i A. Fišárek, R. Wiesner a V. Hrbek.     Díla všech výše jmenovaných umělců budou k vidění na výstavě, kterou připravil kustod Orlické galerie PhDr. Karel Jaroš. Rozhodl se však představit i krajináře současné generace, F. Ronovského, A. Lamra, L. Kaloče, V. Hanuše a R. Kaloče, jejichž činnost se stala předmětem zájmu galerie díky zaměření tvorby i na krajinu Orlických hor. Výstavu doplňují  a akcentují   sochařská díla autorů se vztahem k rychnovskému  regionu,  J. Mařatky, J. Marka, L. Beneše a V. Preclíka.       Výstava je otevřena od 26.1. 2012 v Galerii Šumperska v Pavlínině dvoře a potrvá do 1.4. 2012, takže ctitelé výtvarného umění budou mít dost času, aby si mohli prohlédnout  tuto vynikající prezentaci české krajinomalby, aniž by za ní museli daleko cestovat.   -fá-   http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=739 http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=739 25. 1. 2012 – 21. 4. 2012: Muzeum Zábřeh Cesta do pravěku v zábřežském muzeu        Vlastivědné muzeum v Šumperku připravilo pro milovníky dávné historie opravdovou lahůdku. Od 25. ledna se zábřežské muzeum promění v ráj archeologů, ať již těch profesionálních, nebo jen amatérských. Výstava s názvem Cesta do pravěku provede návštěvníka pravěkými obdobími od těch nejstarších až po kultury z přelomu letopočtu.            Nejstarší období, tj. dobu lovců mamutů, přiblíží mamutí kosti a kly, kamenné i kostěné nástroje nebo kopie sošek venuší. Další cesta povede k nejstarším zemědělcům, kteří přinesli první keramiku, znalost pěstování a zpracování obilí, výrobu textilu a stavbu stálých obydlí. Kromě množství keramiky a kamenných nástrojů je k vidění i model typického neolitického velkodomu. Návštěvníci si mohou sami vyzkoušet, jak náročné bylo umlít hrstku zrní na opravdové neolitické zrnotěrce. Další prezentovanou, cca 7000 let starou technikou, je i vrtání kamene dutým vrtákem z bezinkové tyče nebo z duté kosti. Člověk z eneolitu tímto zařízením dokázal vyvrtat do kamene za hodinu otvor hluboký 1 až 3 milimetry. Doba bronzová a halštatská se představí, mimo jiné, množstvím keramiky a také nádhernými bronzovými šperky, nástroji a zbraněmi. Zajímavostí je rekonstrukce mužského a ženského oděvu kultury lužické, včetně všemožných informací o výrobě textilu v pravěku. I zde bude mít návštěvník možnost zkusit si některé staré techniky, např. tkaní na vertikálním stavu. Poslední etapa pravěké cesty patří obdobím protohistorickým, tedy populárním Keltům.        Výstava je tvořena úctyhodným množstvím exponátů, většinou ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku, které jsou doplněny zápůjčkami mamutích klů a kostí z přerovského muzea. Pravěkou atmosféru navozují i velkoformátové tisky a použité instalační prostředky. Výstava je velmi vhodná pro školy, neboť přehlednou formou prezentuje vývoj v pravěku od doby lovců mamutů až po přelom letopočtu. Scénář i samotná instalace jsou přizpůsobeny návštěvníkovi - laikovi tak, aby si každý odnesl ty základní poznatky o nejstarším období historie člověka.      Komentované prohlídky lze objednat na tel. č. 583 413 646, mail: vmsumperk@muzeum-sumperk.cz. Marie Gronychová            http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=737 http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=737 12. 1. 2012 – 22. 4. 2012: Muzeum v Šumperku (Hollarova galerie) Panovníci českých zemí a jejich manželky na dřevořezbách Jarmily Haldové   V šumperském muzeu bude 12. ledna 2012 zahájena unikátní výstava „Panovníci českých zemí a jejich manželky“ na kolorovaných reliéfních dřevořezbách Jarmily Haldové. Výtvarnice, řezbářka a ilustrátorka Jarmila Haldová, zpracovává již od roku 1998 své rozsáhlé dřevořezbářské dílo – postavy českých vládců. Dosud vytvořila 106 polychromovaných dřevěných deskových obrazů, ztvárňujících české panovníky a jejich manželky od počátku českých dějin. Má v úmyslu vytvořit celkem 132 panovníků, tím posledním by měl být císař Karel I. Jarmila Haldová, původem z Prahy, od 70. let dvacátého století žijící v Sedloňově v Orlických horách, je u nás i ve světě známou výtvarnicí. Tvoří betlémy, loutky, ilustruje knihy. Od 70. let se věnuje vědecké kresbě – botanickým ilustracím, díky nimž je známá především ve Velké Británii a v USA. Svou dřevořezbářskou práci rozvinula v náročné cykly, jako je například kolekce bohů z řecké mytologie, kolorované postavy z Mozartových oper, postavy z Babičky od Boženy Němcové a soubor 32 reliéfních světců pro nevidomé. A právě kolekce světců ji přivedla k nápadu vytvořit rozsáhlý cyklus kolorovaných dřevořezeb reliéfních obrazů českých panovníků, který máme možnost zhlédnout také v šumperském muzeu. Práci na postavách panovníků předcházela důkladná příprava – konzultace s historiky, studium literatury nejen historické, ale i mnoha publikací o dobovém oblečení, textilu, šperkařství, zbroji, numismatice. Vyřezané postavy jsou oděny v dobových kostýmech, které jsou bohatě pomalovány autentickými vzory a dobovými ornamenty. I popisy na reliéfech jsou realizovány dobovým písmem, které se dochovalo z archeologických nálezů a vztahuje se k zobrazené postavě. Dřevořezby českých panovníků nás zaujmou pestrou barevností, líbivými tvary a detailním zpracováním, které je obdivuhodné stejně jako množství důležitých informací, jež nám Jarmila Haldová touto půvabnou formou sděluje. Výstava zaujme milovníky dřevořezbářského řemesla, širokou veřejnost, ale také děti, které si odnesou nezapomenutelný zážitek a vědomosti, jež při běžné hodině dějepisu jistě nezískají.                                                                                                                                  Magda Zmrhalová     Jiří z Poděbrad, kolorovaný reliéf, dřevo, 30x50 cm. Jarmila Haldová http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=358 http://muzeum-sumperk.cz/index.php?item=program/&viewprogram=358 3. 1. 2012 – 30. 12. 2012: Památník Adolfa Kašpara v Lošticích