Restaurování nástěnných maleb na stropě presbyteria kostela sv. Jana Křtitele v Šumperku

 

 

V roce 2006 byl v souvislosti s výmalbou lodi kostela sv. Jana Křtitele v Šumperku proveden i restaurátorský průzkum v presbytáři. Restaurátor akademický malíř Jan Severa zjistil tímto průzkumem v barokní vrstvě přítomnost malby, o níž jsou zmínky v historii a popisu farního kostela. Malba je připisována baroknímu malíři Ignáci Oderlickému, který v samotném Šumperku vymaloval několik objektů (např. kapli sv. Jana Nepomuckého v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie či interiér kostela sv. Barbory). Průzkum identifikoval přítomnost malby nejen na stropě presbyteria, ale i na stěnách, kde se předpokládá kromě figurálních výjevů i přítomnost malované ilusivní architektury.

Díky finančním dotacím poskytnutým ze státních programů i z rozpočtu Olomouckého kraje mohla být v současné době zahájena první etapa konzervace, kdy je prováděn odkryv, čištění, konsolidace barevné vrstvy malby a hloubková injektáž dutin. Při odkryvu je postupně zjišťován dochovaný stav malby, ze kterého je patrné, že malba doznala ještě před svým zamalováním, nejspíše již v 19. století, několik druhů poškození barevné vrstvy. Poškození vznikla především atakem vlhkosti jak v důsledku zatékání z rubové strany klenby, tak nadměrnou koncentrací vzdušných par, které se při větším počtu lidí shromážděných na bohoslužbě, kondenzovaly na povrchu malby. Během této etapy restaurování bude kromě konzervační části proveden také podrobný mikrochemický průzkum. Restaurátoři odeberou vzorky ze základní barevné škály pigmentů vyskytujících se v malbě, provedou jejich identifikaci a analýzu pojiva a zjistí přítomnost případného mikrobiologického napadení či provedou analýzu případných druhotných přemaleb a zásahů.

Z ikonografického hlediska se dle dostupných informací mají vyskytovat na klenbě kostela výjevy ze života sv. Jana Křtitele, jemuž je chrám zasvěcen. To bylo potvrzeno při odkryvu v závěru presbyteria nálezem malby anděla nesoucího na zlatém podnose hlavu sv. Jana Křtitele, dále pak andělů nesoucích atributy mučednictví a oslavy (palmová ratolest, věnec slávy) a také andělů držících pouta. Celá kompozice scény vrcholí hebrejským nápisem JHVH ve svatozáři znamenající Přítomnost Boha, který se zjevil Mojžíšovi na poušti a jehož jméno namalované v centrální partii klenby závěru presbyteria odkazuje na Přítomnost Syna Božího ve svatostánku. Na částečně odkrytém klenebním pasu se nalézá postava sedícího evangelisty sv. Jana a nad jeho hlavou je v celé šíři pasu namalován bohatý barokní rokajový dekor.

Z barevnosti drapérií, ze způsobu zpracování inkarnátů figur či zpracování anatomických zkratek můžeme vyvodit, že autorem malby byl velmi zdatný a schopný malíř a je velmi pravděpodobné, že se jedná o Ignáce Oderlického, i když během restaurátorského odkryvu nebyla zatím nalezena žádná signatura.

Restaurátorské práce budou probíhat celé léto a je možné, že se dočkáme ještě dalších zajímavých objevů.

 

Bc.A. Martina Bednářová
Michal Šelemba, DiS      
 
 

TOP