Šumperské portréty (K-L)

 

KAPL, Alois

* 24. 10. 1908 Postřelmov, † 18. 2. 1994 Šumperk. Interbrigadista, účastník zahraničního odboje, vedoucí kin okr. Šumperk. Pocházel z dělnické rodiny. V r. 1937 se stal ve Španělsku velitelem děla v protiletecké dělostřelecké baterii. Bojoval o Madrid a na řece Ebro, kde byl raněn. Vrátil se do republiky, po 15. březnu 1939 byl zatčen a krátce vězněn. V r. 1939 emigroval do Polska a následně do SSSR. Vstoupil do 1. československé samostatné jednotky v Buzuluku, ale pro následky zranění byl dán do její zálohy. Po válce se stal národním správcem a vedoucím kina Praděd, nyní kino OKO, později okresním vedoucím kin. V r. 1968 zajišťoval přestavbu kina OKO na tehdy moderní projekci 70 mm. Obdržel vyznamenání „Za zásluhy“ a „Řád Rudé hvězdy“.

 

KASPAR, Dominik

* 29. 3. 1870 Šumperk, † 26. 12. 1940 Šumperk. Učitel a funkcionář Turnvereinu. V letech 1889 – 1930 působil v Šumperku jako odborný učitel a později ředitel na německé obecné škole pro chlapce. Čelný funkcionář německého Turnvereinu, krajský předseda pro oblast střední a severní Moravy a západního Slezska. Vážená osobnost šumperského měšťanského života, dlouholetý člen městské školní rady se zájmem o historii a vlastivědu, přítel šumperského historika Franze Harrera. V jeho domku v ulici Na hradbách a v jeho rodině o prázdninách v letech 1913 – 1914 žil mladý český básník Jiří Wolker.

 

KAULICH, Hans

* 30. 11. 1855 Stará Ves /okr. Bruntál/, † 7. 7. 1938 Šumperk. Učitel a hudebník. Po studiu na učitelském ústavu v Olomouci nastoupil na měšťanku v Šumperku. Brzy tu proslul jako vynikající muzikant, sbormistr a organizátor hudebního života. Jeho odchod do Brna, kde se stal profesorem učitelského ústavu a školním inspektorem, znamenal pro kulturní život Šumperka velkou ztrátu. Na štěstí v r. 1913 se na penzi do Šumperka opět vrátil a ve svých hudebních aktivitách tu pokračoval jako dřív. Např. v r. 1925 patřil k hlavním organizátorům oslav 75. výročí vzniku pěveckého spolku v Šumperku. Do časopisu Grenzbote napsal k této příležitosti pozoruhodný příspěvek Šumperk jako hudební město.

 

KAULICH, Hans

* 17. 2. 1887 Čermná /okr. Opava/, † 1. 10. 1971 Weiden /Německo/. Německý učitel a veřejný pracovník v Šumperku, od r. 1923 člen městské rady. Pro své nacionální postoje se dostával do konfliktů s čs. úřady, ale po volebním vítězství Henleinovy strany SdP v r. 1938 byl zvolen starostou města. Zůstal jím pak po celou dobu okupace. Jako exponent nacismu byl v květnu 1945 internován a v říjnu 1946 odsouzen na 8 let žaláře. Už v červenci 1947 byl však propuštěn /údajně na přímluvu šumperských Čechů/ a přesídlil do Německa. Tam se stal zakladatelem krajanského sdružení Heimatkreis Mähr. Schönberg, od r. 1967 jeho čestným předsedou.

 

KLEIN, Hans

* 11. 7. 1931 Šumperk, † 26. 11. 1996 Bonn. Německý politik. Do r. 1945 navštěvoval německé gymnázium v Šumperku. Od r. 1946 studoval na gymnáziu v Heidenheimu v Bavorsku a potom jako stipendista národní hospodářství a historii v Anglii. Po návratu do Německa působil jako žurnalista a politik, tiskový atašé řady německých vyslanectví, v r. 1972 tiskový atašé olympijských her v Mnichově. V letech 1976 – 1996 byl za bavorskou CSU členem Spolkového sněmu a od r. 1987 ministrem. Současně byl i zástupcem předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Německu a místopředsedou Spolku pro němectví v zahraničí.

 

KLUČKA, Miroslav

* 19. 10. 1924 Nižná Myšla (Slovensko), † 20. 9. 2000 Šumperk. Hospodářský pracovník, ředitel n. p. Moravolen. Základní školu vychodil v Košicích, v r. 1938 odešel s rodiči do Čech. Textilní vzdělání získal na průmyslových školách v Prostějově a v Brně, praxi v Prostějově a Hlinsku. V různých funkcích (i ve funkci ředitele) pak pracoval v podniku ARANDAR v Jeseníku. Při slučování textilních výrob v r. 1958 přešel na podnikové ředitelství Moravolnu v Šumperku, nejprve jako technolog a po politických změnách pak na léta 1970 – 1986 i podnikový ředitel. Za výrobní výsledky podniku, zejména modernizaci výrobních jednotek a prosazování kombinátní formy produkce obdržel vyznamenání Za vynikající práci.

 

KNECHT – BLAŽÍK, Josef, plk.

* 22. 11. 1895 Obce, součást Ochozu u Brna /okr. Brno-venkov/, † 31. 1. 1956 Šumperk. Čs. důstojník. V r. 1915 se přihlásil do armády. Na ruské frontě byl zajat. Vstoupil do srbské dobrovolnické divize a poté do československého vojska na Rusi. Od r. 1920 sloužil v Olomouci a od r. 1931 v různých posádkách, v Šumperku jako velitel praporu pěšího pluku 13. R. 1936 byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu s velitelstvím v Šumperku. Za války působil v civilních zaměstnáních, byl vyšetřován gestapem. Po válce formoval v Šumperku prapor pěšího pluku 13 a v r. 1946 až 1947 velel šumperské škole pro záložní důstojníky. Zde přijal jméno Blažík. Od r. 1948 do r. 1950 velel v Šumperku 13. motorizovanému praporu.

 

KNÍŘ, Oldřich, PhDr.

* 23. 1. 1934 Horní Moštěnice /okr.Přerov/, † 5. 11. 1987 Šumperk. Pedagog a vlastivědný pracovník. Studoval na šumperském gymnáziu /maturita v r. 1957/ a potom na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci /obory historie a čeština/. Po dokončení studia působil jako učitel v Šumperku a Hrabišíně. V 70. letech při zaměstnání se přihlásil ještě k dálkovému studiu historie a etnografie na Karlově univerzitě v Praze /doktorát v r. 1981/. Získané znalosti z obou těchto oborů mu umožnily rozsáhlou přednáškovou a také publikační činnost v regionálním tisku, zejména v šumperském muzejním sborníku Severní Morava.

 

KNITSCHKEOVÁ, Marie

* 3. 5. 1857 Šumperk, † 14. 12. 1940 Šumperk. Německá spisovatelka. Dcera ze zchudlé měšťanské rodiny v Šumperku, po většinu života se živila vyučováním hry na klavír. Od mládí se zajímala o umění, hudbu, divadlo, literaturu, záhy také sama začala psát verše, povídky, drobné scénky pro ochotníky z maloměstského nebo vídeňského prostředí. Největší úspěch ale slavila jako autorka divadelních her z historie rodného města, např. Alt Schönberg /Starý Šumperk/ o čarodějnických procesech v 17. století. Pro městské muzeum také záslužně sbírala památky na život ve starém Šumperku.

 

KNOZ, Vladimír

* 2. 8. 1904 Brno, † 31. 5. 1976 Šumperk. Organizátor a propagátor turistiky, vlastivědný pracovník. Od r. 1924 byl zaměstnán jako úředník nemocenské pojišťovny v Brně, od r. 1946 pak v Šumperku. Později byl několik let i správcem dětských léčeben v Teplicích nad Bečvou a Velkých Losinách. Jeho celoživotním zájmem byla turistika a vlastivědná publicistika. Je autorem nebo spoluautorem řady turistických průvodců a map (Jeseníky z let 1957 a 1975). V 60. a 70. letech se intenzívně věnoval také sběru nerostů hlavně na Šumpersku, méně i na Jesenicku. Z jeho sbírek se však uchovalo jen torzo v šumperském muzeu.

 

KORHOŇ, Bohumír

* 4. 10. 1892 Velká Bystřice /okr. Olomouc/, † 27. 7. 1940 Olomouc. Český podnikatel v Šumperku. Po maturitě na obchodní akademii v Prostějově pracoval jako úředník cukrovaru v Hulíně a Kralupech, jeho životním cílem však bylo podnikání. V r. 1930 se mu podařilo koupit Eisenbergerovu textilku na Urtlaufově, dnes Nemocniční ul. v Šumperku. Jeho mechanická tkalcovna, jediná česká továrna ve městě, pak musela čelit tvrdé německé konkurenci. Po nacistické okupaci Šumperka ovšem hned přešla pod nucenou správu a Korhoň, vůdčí osobnost šumperské české menšiny, byl zatčen gestapem. S podlomeným zdravím zemřel krátce nato v červenci 1940.

 

KÖHLER, Franz

* 6. 1. 1881 Křinice /okr.Náchod/, † 13. 5. 1940 Paseka /okr.Olomouc/. Sudetoněmecký odborový předák a politik. Od r. 1913 sekretář Svazu německých dělníků v Šumperku, po r. 1918 se podílel na vzniku Německé nacionálně socialistické strany dělnické /DNSAP/ v ČSR. V r. 1920 na sjezdu hakenkrajclerů v rakouském Salcburku se sešel i s Hitlerem. Za DNSAP byl v Šumperku městským radním a od r. 1929 i jejím zástupcem v čs. senátu. Po rozpuštění DNSAP pracoval v Šumperku jako funkcionář německých nacionalistických odborů a aktivista Henleinovy SdP. Počátkem války onemocněl, musel se uchýlit do sanatoria a tam v květnu 1940 zemřel.

 

KRÁTKÝ, František

* 21. 2. 1893 Kožušany /okr.Olomouc/, † 7. 5. 1942 Mauthausen. Čs. generál, oběť nacismu. Za války bojoval v Rusku v čs. legiích. Po návratu absolvoval v čs. armádě Válečnou školu v Praze a do r. 1937 dosáhl hodnosti podplukovníka. Od listopadu 1937 až do Mnichova byl velitelem p.pl. 13 v Šumperku. Za okupace se stal velitelem ilegální organizace Obrana národa na Moravě, v říjnu 1941 byl však zatčen a v květnu 1942 v Mauthausenu popraven. Po osvobození byl in memoriam povýšen na brig. generála, město Šumperk na jeho počest pojmenovalo ulici u kasáren jeho jménem a jmenovalo ho svým čestným občanem.

 

KRŇÁVEK, Stanislav

* 6. 6. 1929 Rovensko, † 8. 10. 1996 Šumperk. Hospodářský a veřejný pracovník, předseda MNV. U svého otce se vyučil stolařem a v Olomouci vystudoval průmyslovou školu strojní. Nějaký čas pracoval na pile v Drozdově a v r. 1955 nastoupil do Olšanských papíren, nejdříve do závodu v Jindřichově, později jako ředitel do závodů v Písečné a Lukavici. V r. 1976 se stal předsedou Městského národního výboru v Šumperku. Za jeho působení se uskutečnila výstavba 2. etapy sídliště Sever a sídliště Temenice, byl postaven Kulturní dům ROH a zprovozněn silniční průtah městem. Z funkce byl odvolán v r. 1986. Až do důchodu pracoval opět v Olšanských papírnách. Byl nositel vyznamenání Za vynikající práci.

 

KUBÍČEK, Eduard

* 23. 7. 1888 Bartoňov, † 21. 8. 1921 Šumperk. Učitel, zakladatel českého školství v Šumperku. Pocházel z učitelské rodiny, jeho otec, Eduard Kubíček st., učitel v Bartoňově a Hrabenově, byl předním organizátorem učitelstva na severní Moravě. Eduard Kubíček ml., jako jeho otec český vlastenec a Sokol, od r. 1908 učil v Bludově a Dolních Studénkách, po vzniku ČSR byl pověřen zřízením první české obecné školy v Šumperku. Od samého začátku byla tato škola terčem útoků německých nacionalistů a jejich nenávistnému napadání se nevyhnul ani učitel Kubíček. Zemřel předčasně už v srpnu 1921.

 

KUBÍK, Hubert

* 18. 10. 1910 Staré Město /okr.Karviná/, † 8. 8. 1984 Šumperk. Učitel a vlastivědný pracovník. Absolvoval učitelský ústav v Opavě a od roku 1928 učil na několika školách na Těšínsku a Valašsku. Do Šumperka přišel hned po válce, do r. 1948 učil na průmyslovce, potom na základní škole v Žerotínově ul. Do kulturního života města se zapsal jako městský kronikář, správce městského archivu a zanícený vykladač historie Šumperka, oblíbený autor relací Šumperského okénka, příspěvků v Kulturním životě Šumperka, vlastivědném sborníku Severní Morava aj. V r. 1965 mu byla jako jednomu z prvních udělena Cena města Šumperka.

 

KUDÍLEK, Josef

* 5. 6. 1922 Vídeň, † 19. 6. 2001 Šumperk. Herec. Jako student ochotničil už ve Vídni a po r. 1938 v Brně. Po válce nastoupil první angažmá v Brně, na rok odešel do Moravské Třebové a odtud v r. 1951 do nově vznikajícího Severomoravského divadla v Šumperku, a tomu už zůstal věrný po celý svůj herecký život. Jeho herectví bylo robustní, zemité, v nejlepším smyslu lidové. Proto právě v šumperském oblastním divadle, které si vytváření lidového divadla kladlo za svůj cíl, často nacházel uplatnění. Připomeňme třeba jeho Shakespearova Fallstaffa, Drdova Martina Kabáta, Stroupežnického Dubského, Gorkého Bezsemenova aj.

 

KÜHNERT, Otto

* 9. 10. 1886 Obectov /m. č. Bouzova/, † 14. 7. 1956 Bad Hersfeld / Německo/. Pedagog a vlastivědný spisovatel. Působil na německých gymnáziích v Jihlavě a Uničově a od šk. r. 1921/1922 na průmyslovce v Šumperku. Přínosnými a faktograficky spolehlivými články o dějinách severní Moravy po léta přispíval do řady regionálních časopisů, zvláště do šumperského Nordmähr. Grenzbote. Po válce jeho vlastivědná práce se severomoravskou tematikou pokračovala i v Bad Hersfeldu, kde inicioval založení archivu města Šumperka a psal do časopisu Mein Heimatbote, vydávaného krajanským sdružením německých rodáků ze Šumperka a okolí.

 

KÜNZEL, Richard

* 12. 12. 1877 Šumperk, † 30. 5. 1934 Šumperk. Učitel, kulturní a politický činitel. Od r. 1896 působil v Šumperku, nejprve na německé obecné škole, od r. 1905 jako odborný učitel na 1. měšťanské škole pro chlapce / na zámku/. Aktivně se účastnil veřejného, zejména kulturního života města. Od r. 1897 byl členem a později předsedou mužského pěveckého spolku v Šumperku, od r. 1921 i členem župního vedení německých pěveckých spolků v Sudetech. Počátkem 30. let za německou nacionální stranu /DNP/ se stal na dva roky starostou Šumperka. O jeho popularitě svědčí účast šumperské veřejnosti (údajně 4 000 lidí) 2. června 1934 na jeho pohřbu.

 

LANGER, Adolf /Dolfi/

* 11. 6. 1910 Rejchartice, † 5. 2. 1986 Ostrava. Kapelník, hudební skladatel a publicista. Studoval na německém gymnáziu a hudební škole v Šumperku. Po maturitě v r. 1929 odešel do Prahy a působil jako profesionální hudebník v několika tanečních orchestrech. Vlastní orchestr si založil v r. 1931 a vystupoval s ním po celé republice. Přes 500 písní nahrál i na gramofonové desky. Za okupace byl několikrát vězněn v koncentračních táborech. Po květnu 1945 pokračoval v kapelnické, aranžérské, skladatelské i hudebně pedagogické činnosti. Její významnou složkou se stalo i překládání českých písňových textů do němčiny /mj. i pro K.Gotta, H. Vondráčkovou, E. Pilarovou aj./.

 

LANGER, Jan

* 27. 4. 1888 Jestřebí, † 6. 8. 1944 Olomouc. Poštovní úředník v Šumperku, oběť fašismu. Po studiích na zábřežském gymnáziu dostal místo u pošty, ve 30. letech byl ředitelem pošty v Šumperku. V životě české menšiny platil za spolehlivého pracovníka v národních a kulturních organizacích, zejména v místním odboru Národní jednoty a v Sokole. Na podzim 1938 před německou okupací města byl přeložen do Olomouce. Tam pro aktivní účast v odbojovém hnutí byl v červnu 1941 zatčen gestapem. Prošel několika koncentráky, až v srpnu 1943 z Vratislavi byl s těžkou tuberkulózou propuštěn domů umřít. Jeho památku v Šumperku připomíná ulice Jana Langra.

 

LAUTNER, Kryštof, Alois

* asi 1622 Šumperk, † 18. 9. 1685 Mohelnice. Farář a děkan v Šumperku, oběť čarodějnických procesů. Mládí prožil v Šumperku, poté studoval teologii, filozofii a práva v bavorském Landshutu, ve Vídni a Štýrském Hradci, v r. 1656 v Olomouci byl vysvěcen na kněze. V r. 1668 se stal farářem a děkanem v Šumperku. Jako humanisticky vzdělaný kněz se postavil proti čarodějnickým procesům, které v 70. a 80. letech 17. stol. na Šumpersku inscenoval inkvizitor Boblig. Nakonec sám se stal jejich obětí. Byl vězněn a mučen na Mírově a 18. září 1685 v Mohelnici upálen. V Šumperku je po něm pojmenována ulice.

 

LEBWOHL, Otto, Dr.

* 27. 9. 1875 Mikulov, † 8. 9. 1955 Heppenheim /Německo/. Středoškolský profesor, šumperský starosta. Po vysokoškolských studiích a doktorátu působil nejprve v Moravské Třebové a potom na německém reálném gymnáziu v Šumperku. Od 20. let se výrazně zapojoval do kulturního i politického života města. V r. 1923 za německou nacionálně socialistickou stranu /DNSAP/ byl zvolen starostou Šumperka a v této funkci setrval až do r. 1933. Jako německý nacionalista se občas dostával do konfliktu s čs. úřady a musel čelit kritice ze strany šumperské české menšiny. Po r. 1945 se angažoval i v krajanském sdružení šumperských rodáků v Hesensku.

 

LEISCHNER, Hugo, Dr.med.

* 1. 2. 1877 Šumperk, † 5. 11. 1957 Friedberg /Německo/. Studoval na gymnáziu v Šumperku a Brně, medicínu vystudoval v Innsbrucku a ve Vídni. Už během studií praktikoval v šumperské nemocnici u primáře A. Hagera. Po promoci pracoval na několika vídeňských klinikách, v r. 1911 byl ustanoven docentem vídeňské univerzity a o rok později jmenován primářem chirurgické kliniky Zemské nemocnice v Brně. V této funkci setrval do r. 1938, kdy byl penzionován. Za protektorátu byl reaktivován a pověřen vedením všech brněnských nemocnic. Koncem války se odstěhoval z Brna do rodného Šumperka, ale v r. 1946 odtud musel odejít do Německa. Zemřel v roce 1957 v hesenském Friedbergu.

 

LENEČEK, Ottokar, Dr. phil.

* 20. 12. 1867 Oravita /Rumunsko/, † 12. 8. 1942 Šumperk. Středoškolský pedagog, botanik. Absolvoval studium přírodních věd na univerzitě v Brně a Vídni, jako profesor potom působil v Litoměřicích, Ostravě a Brně. Řadu let se intenzívně věnoval přírodovědnému bádání, zejména botanice, severní Moravy se týká např. srovnání flóry Krkonoš a Jeseníků. Po odchodu do penze v r. 1921 se přestěhoval z Brna do Šumperka, aby mohl lépe pokračovat v botanických výzkumech Jeseníků. V r. 1938 byl jmenován pověřencem pro ochranu přírody v Sudetech. Jeho botanické herbáře jsou dnes uloženy ve sbírkách univerzit v Brně a v Praze a ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

 

LOCHOVSKÁ, Marie /roz. Görnerová/

* 14. 6. 1904 Praha, † 24. 12. 1960 Šumperk. Herečka. Studovala na dramatickém oddělení pražské konzervatoře a divadelní dráhu zahájila v r. 1923 v pražských kabaretech. V r. 1932 odešla z Prahy k venkovským společnostem, kde hrála v činohře i operetě. V r. 1945 s manželem Václavem Lochovským nastoupila angažmá v Beskydském divadle, v letech 1953 – 1959 působila v Pardubicích a pak až do své smrti v Severomoravském divadle v Šumperku. Nejvýrazněji se uplatňovala v lidových realistických postavách /Šestáková a Kordula v Tylových hrách Paličova dcera a Strakonický dudák, Klásková v Jiráskově Lucerně/.

 

LOCHOVSKÝ, Václav

* 10. 7. 1907 Lochovice /okr.Beroun/, † 10. 1. 1969 Příbram. Herec. Začínal v r. 1926 u divadelní společnosti V. Choděry, do r. 1944 pak působil ještě v dalších několika venkovských divadelních souborech. V letech 1945 – 1953 byl členem Beskydského divadla, 1953 – 1959 divadla v Pardubicích, 1959 – 1963 Severomoravského divadla v Šumperku a nakonec až do smrti divadla v Příbrami. V šumperském angažmá, které v jeho divadelní kariéře patřilo k umělecky nejšťastnějším, se prosadil zejména postavou Remundy v Aškenázyho hře Host /1961/, Kalafuny v Tylově Strakonickém dudákovi /1961/ a Krůty v Kunderových Majitelích klíčů /1962/.

 

LUSKAČ, Emil, MUDr.

* 23. 2. 1922 Dambořice /okr. Hodonín/, † 3. 2. 1986 Šumperk. Promoval na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze v r. 1950. První své místo nastoupil v šumperské nemocnici na kožním oddělení, později na porodnicko-gynekologickém oddělení zastupoval primáře Fr. Gazárka. Po odchodu dr. Gazárka do Olomouce se však jeho nástupcem nestal. Netajil se svým náboženským přesvědčením, a tak primariát mu byl upřen. Dr. Luskač vynikal pozoruhodným rozhledem po odborné literatuře svého oboru a zajímal se i o dějiny lékařství. Do Kulturního života Šumperka napsal např. článek o počátcích šumperské nemocnice. Dlouho vážně nemocný zemřel předčasně už v roce 1986.

 

LUKAS, Josef

* 20. 10. 1850 Bratrušov, † 6. 5. 1939 Šumperk. Učitel a vlastivědný pracovník. V r. 1871 nastoupil jako učitelský pomocník ve Vízmberku /Loučné/ a po dvou letech přešel jako odborný učitel na měšťanskou školu v Šumperku. Na ní pak působil nepřetržitě plných 43 let, až do r. 1916. Zajímal se o vlastivědu, historii rodné obce i rodného kraje, místní pověsti, lidové zvyky, přísloví apod. a drobné články s touto tematikou po léta otiskoval v šumperském časopise Grenzbote. Stejně intenzívní zájem projevoval i o přírodu, zvláště botaniku. Jeho herbář svým úctyhodným počtem téměř 3100 položek stále představuje cennou součást sbírek kvetoucích rostlin Vlastivědného muzea v Šumperku.

 

TOP