Šumperské portréty (H-J)

 

HACAR, Bohumil, PhDr., doc.

* 9. 2. 1886 Praha, † 9. 3. 1974 Prostějov. Středoškolský a vysokoškolský pedagog. Na pražské Karlově univerzitě vystudoval matematiku a fyziku, jako středoškolský profesor potom působil v Brně a Prostějově. V letech 1935 – 1938 byl ředitelem reálného gymnázia v Šumperku. Byl především typem zaujatého vědce, ale v době ohrožení republiky před Mnichovem neváhal se přihlásit i k aktivní národní a kulturní práci a v září 1938 se ctí se zhostil nelehkého úkolu likvidace školy. Ze Šumperka se vrátil opět do Prostějova, po válce pak jako přední čs. teoretický fyzik a astronom působil na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci.

 

HACKL, Eduard

* 21. 5. 1841 Dubí /okr.Teplice/, † 5. 3. 1913 Šumperk. Lékárník. Od r. 1870 působil v Libině. V r. 1874 přišel do Šumperka, kde založil lékárnu U černého medvěda /na dnešní Slovanské ul./, po lékárně U císařského orla na náměstí to byla druhá lékárna ve městě. Záhy se stal známý svými radikálními návrhy na reformu lékárnického studia, lékárnické praxe a dokonce i veškerého zdravotnictví. Pro tyto návrhy, které uveřejňoval v tisku a posílal na nejvyšší úřední místa, už tenkrát byl nazýván "rudým lékárníkem". Valné pochopení ve veřejnosti pro ně ale nenašel. V r. 1893 proto svou lékárnu prodal, odešel do ústraní a v r. 1913 zemřel.

 

HADERKA, František

* 3. 7. 1886 Kroměříž, † 21. 8. 1945 Olomouc. Středoškolský profesor, národní pracovník a publicista. Vystudoval Filozofickou fakultu v Praze a v r. 1909 byl ustanoven profesorem na reálce v Olomouci. V letech l926 – 1934 působil jako ředitel reálky v Šumperku. Byl to vynikající pedagog, teoretik i praktik, energický organizátor, s jeho jménem je spojena přeměna šumperské reálky v reálné gymnázium a výstavba nové školní budovy. V Šumperku se projevoval jako zanícený český vlastenec, funkcionář Národní jednoty a autor mnoha publicistických statí namířených proti německému nacionálnímu šovinismu. V r. 1934 odešel zpět do Olomouce jako ředitel Slovanského gymnázia.

 

HAGER, August, Dr. med.

* 8. 11. 1849 Peuerbach /Rakousko/, † 24. 10. 1928 Šumperk. Lékař, ředitel nemocnice. Studium medicíny na vídeňské univerzitě ukončil doktorátem v r. 1874. Pět let působil na chirurgické klinice ve Vídni, v r. 1879 nastoupil jako městský lékař v Šumperku. Osvědčil se jako vynikající lékař i organizátor, do r. 1896 vybudoval ve městě novou nemocnici a potom jako její ředitel ji ještě dále rozšiřoval. Proslul i jako filantrop, zvláště se zasloužil o výstavbu levných bytů. V r. 1908 byl jmenován čestným občanem města Šumperka.

 

HALLEGER, Kurt

* 8. 6. 1901 Šumperk, † 10. 10. 1963 Mnichov. Malíř a scénograf. Studoval na malířské akademii ve Vratislavi, ve Vídni a od r. 1923 v Praze. Byl členem avantgardní skupiny německých malířů Prager Secession, ale účastnil se i českého uměleckého dění. Pracoval jako scénograf pro pražské německé divadlo, ale byl také úspěšným portrétistou a karikaturistou. Po válce, ačkoliv jako antifašista mohl zůstat v Praze, odešel do Německa, jako scénický výtvarník působil v Mnichově a hostoval i na mnoha dalších světových scénách. V r. 1962 za svou scénografickou práci získal v Paříži Cenu národů.

 

HANEL, Anton

* 10. 3. 1824 Šumperk, † 25. 8. 1887 Šumperk. Majitel textilní továrny v Šumperku. Od r. 1867 byl členem šumperské městské rady, po smrti starosty J. Brandhubera v srpnu 1874 se stal starostou města. Znovu byl zvolen starostou v říjnu 1876 a potřetí v září 1879. V této funkci byl vystřídán až v roce 1882 Fr. Terschem. Při sčítání lidu v r. 1880 měl Šumperk 8517 obyvatel a podle slov městského kronikáře v době Hanelova starostování zaznamenal "potěšitelné pokroky". Anton Hanel zemřel náhle po odpoledním výletu do Velkých Losin 25. srpna 1887 a pohřben byl o dva dny později na novém šumperském hřbitově.

 

HANSZEL, Hubert, ing., prof., Dr.techn.

* 11. 12. 1876 Šumperk, † 12. 4. 1957 Baden u Vídně. Odborník v oboru topná zařízení. Studoval na gymnáziu v Šumperku a Olomouci a na technice ve Vídni. Po studiích asi rok pracoval jako konstrukční inženýr v sobotínsko-štěpánovských železárnách, od r. 1902 pak trvale jako pedagog na Vysoké škole technické v Berlíně. Po válce na několik let převzal jako dočasný spoluvlastník technické vedení Seidlovy přádelny v Sudkově. V r. 1929 se přestěhoval do Vídně a na vídeňské technice byl pověřen vybudováním laboratoře pro topná zařízení. Za celoživotní odbornou, publikační a pedagogickou činnost obdržel řadu ocenění a vyznamenání.

 

HARCUBA, Josef, MUDr.

* 27. 2. 1911 Horní Dubénky (okr. Jihlava), † 8. 2. 1981 Šumperk. Primář očního oddělení šumperské nemocnice. Studoval na gymnáziu v Jihlavě a na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po skončení studií v r. 1936 pracoval jako asistent Lékařské fakulty Masarykovy univerzity pod vedením prof. Bohuslava Slavíka. Za války byl přednostou očního oddělení nemocnice v Moravské Ostravě. V r. 1946 byl jmenován primářem nového očního oddělení šumperské nemocnice, které vybudoval a řídil až do r. 1976. Ve funkci primáře vychoval řadu očních lékařů, jako pedagog na zdravotnické škole i řadu zdravotních sester. Své odborné práce publikoval zejména v časopise Čs. oftalmologie.

 

HARRER, Franz

* 17. 5. 1869 Šumperk, † 16. 9. 1951 Weisenburg /Německo/. Archivář a muzejník, do r. 1932 prokurista a ředitel tkalcovny fy Siegl v Šumperku. Od mládí se zajímal o dějiny rodného města i kraje. V r. 1911 se stal dobrovolným správcem šumperského archivu a muzea a zůstal jím až do r. 1945. Od 20. let uveřejňoval stovky historických článků v regionálním tisku i v odborných časopisech, v r. 1923 vydal i Dějiny města Šumperka / Geschichte der Stadt Mährisch Schönberg/. V letech 1909 – 1931 byl členem zastupitelstva a rady města Šumperka a v r. 1939 jmenován čestným občanem města.

 

HEIDENREICH, Jan

* 14. 5. 1925 Loštice, † 5. 12. 1991 Šumperk. Pracovník v zemědělství, předseda ONV. Syn loštického poštovního zaměstnance, v r. 1944 se vyučil obchodním příručím. Po vojenské prezenční službě začal v r. 1947 pracovat na vznikajících Strojně traktorových stanicích v Olomouckém kraji a aktivně se přitom zapojil i do procesu kolektivizace zemědělství. V r. 1962 přišel do Šumperka jako ředitel Strojně traktorové stanice, která v té době zčásti už přecházela i na průmyslovou výrobu. V normalizačních letech 1970 – 1986, až do svého odchodu do důchodu, stál v čele šumperského Okresního národního výboru. Byl nositelem Řádu práce.

 

HEINOLD, Wilhelm

* 22. 7. 1847 Javorník, † 3. 6. 1939 Šumperk. Obchodník, majitel železářství v Jeseníku a v Krnově, funkcionář turistického Moravskoslezského sudetského horského spolku /MSSGV/. Z jeho iniciativy byly vybudovány rozhledny na Vyhlídce a Cvilíně nad Krnovem, v Jeseníkách vyznačil i mnoho turistických tras. Od r. 1910 byl členem ústředí MSSGV v Jeseníku. V r. 1913 se přestěhoval do Šumperka, odkud pocházela jeho žena. V r. 1921 byl poctěn titulem čestného předsedy MSSGV a v r. 1926 čestného člena šumperské sekce MSSGV. Patřil k nejpopulárnějším osobnostem spolku, pro svůj mohutný plnovous byl nazýván Rübezahl, jesenický Krakonoš.

 

HEJDA, Josef

* 1824 Horosedly v Čechách, † 2. 8. 1892 Šumperk. Kapelník, absolvent varhanické školy v Praze. V letech 1846 – 1869 byl kapelníkem několika vojenských hudeb, dva roky potom působil jako varhaník u sv. Mořice v Olomouci. V r. 1871 nastoupil jako kapelník městské hudby v Šumperku a osvědčil se tu také jako sbormistr pěveckého spolku, učitel hudby a organizátor hudebního života města. Syn Josefa Hejdy Max Heyda / 1867 – 1952 / od r. 1888 působil jako lázeňský kapelník ve Velkých Losinách, krátce také u městské kapely v Šumperku a posléze jako vojenský kapelník v Krakově, Liberci, Josefově aj.

 

HLÁSNÝ, Karel

* 22. 10. 1911 Bludov, † 28. 11. 1982 Monterey /USA/. Čs. důstojník, plukovník i.m. Absolvent šumperské reálky (maturoval v r. 1929) a Vojenské akademie v Hranicích. Emigroval v prosinci 1939 a vstoupil do čs. zahraniční armády. Na podzim 1943 z Anglie byl přesunut do Sovětského svazu a jmenován náčelníkem štábu 2. paradesantní brigády. S ní se zúčastnil Slovenského národního povstání a v bojích pod Chabencem byl těžce zraněn. Po osvobození v r. 1945 byl jmenován náčelníkem štábu 1. obrněné divize v Praze. Po únoru 1948 znovu odešel do emigrace a v USA se stal učitelem češtiny na vojenské akademii v Monterey.

 

HOBINKA, Edgar

* 16. 12. 1905 Šumperk, † 26. 1. 1989 Wetzlar /Německo/. Hudební vědec a pedagog. Vystudoval hudební vědu na německé univerzitě v Praze a svůj odborný zájem soustředil zejména na studium německé lidové písně v českých zemích. Ve 30. letech, když působil jako středoškolský profesor na Slovensku /v Kežmarku a Bratislavě/, rozšířil tento svůj zájem i o německou lidovou kulturu a lidovou píseň na Slovensku. Po válce jako učitel na Goethově gymnáziu v hesenském Wetzlaru se v r. 1957 zasloužil o vznik vzorné hudební školy ve Wetzlaru a v r. 1962 z ní vybudoval centrum bádání o východoněmecké lidové písni.

 

HOCHMAN, František, ing.

* 13. 10. 1931 Dražůvky (okr. Hodonín), † 3. 1. 2003 Šumperk. Hospodářský pracovník, ředitel n. p. Pramet. V Brně se vyučil instalatérem. Po dělnické přípravce studoval na Vysoké škole báňské v Ostravě. Jako technik působil v různých funkcích až do r. 1970, kdy byl jmenován ředitelem Výzkumného ústavu práškové metalurgie a krátce nato ředitelem n. p. Pramet v Šumperku. S jeho působením je spojeno zavedení průmyslové výroby umělých diamantů a rozšíření výrobního programu o kovokeramické třecí materiály, termistory a feritové paměťové prvky. Za hospodářské výsledky podniku se stal nositelem vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Z ředitelské funkce byl odvolán po politických změnách v r. 1990.

 

HORČIČKA, Miroslav

* 12. 9. 1913 Olšany, † 23. 11. 1983 Šumperk. Učitel a tělovýchovný pracovník. Od r. 1937 učil v Horní Olešné a od r. 1939 na měšťance v Bouzově. V r. 1941 jako sokolský funkcionář a člen odbojové organizace Obrana národa byl zatčen a až do května 1945 vězněn v Mauthausenu a Dachau. Po válce působil jako učitel a později jako ředitel na 1. základní škole v Šumperku. Za normalizace z politických důvodů musel tuto školu opustit. Zemřel v roce 1983. Na jeho památku a památku všech učitelů postižených z politických důvodů v letech 1948 – 1989 byla v r. 1991 na budově školy na Vrchlického ulici v Šumperku odhalena pamětní deska.

 

HÖNIG, Anton

* 30. 1. 1804 Obědné, † 22. 11. 1883 Šumperk. Majitel firmy Anton Hönig a synové, továrny na plátěné a damaškové zboží, přádelny a bělidla v Šumperku. Od července 1850 byl členem šumperské městské rady, v červenci 1858 se po K. A. Wagnerovi stal starostou města. V této funkci pak setrval až do června 1864, kdy byl vystřídán Josefem Brandhuberem. Jako úspěšný podnikatel, šumperský starosta a také člen olomoucké obchodní a živnostenské komory se významně podílel na průmyslovém rozvoji a modernizaci Šumperka. Zejména za svou činnost na šumperské radnici byl odměněn zlatým záslužným křížem.

 

HÖNIG, Hans

* 27. 10. 1854 Šumperk, † 19. 11. 1926 Šumperk. Zakladatel šumperského muzea. Jako syn zámožného šumperského obchodníka pokračoval v rodinné obchodnické tradici. Od mládí byl veřejně a kulturně činný, po několik volebních období i členem městské rady. Své kulturní zájmy rozšiřoval zahraničními cestami a studiem, zvláště studiem historie rodného města. Pod vlivem svého tchána, stavitele Josefa Bayera, zpracoval např. pozoruhodný soupis šumperských domů. Ještě významněji ale se do šumperských dějin zapsal v r. 1896 jako iniciátor a potom i obětavý budovatel šumperského muzea.

 

HROCH, Franz, Josef

* 7. 2. 1899 Petrov nad Desnou, † 24. 9. 1938 Šumperk. Obchodní podnikatel, oběť fašismu. Od r. 1933 působil jako ředitel Svazu čerpacích stanic v Šumperku. Počátkem roku 1938 tu proti henleinovskému fašismu zformoval Německý hospodářský svaz / Deutscher Wirtschaftsverband/, oficiálně ustavený na sjezdu v Olomouci a hlásící se k ČSR a spolupráci Němců s Čechy. Fašisté však k jeho umlčení neváhali sáhnout k teroru a první obětí se stal právě F. J. Hroch. V noci 24. září 1938 ve své kanceláři v Šumperku na ul. F. Schneidera, dnešní ul. 17. listopadu, byl brutálně zavražděn.

 

HROUDNÝ, Jaroslav

* 6. 11. 1921 Žarošice /okr. Hodonín/, † 12. 11. 2000 Šumperk. Zemědělský odborník, ředitel Státního statku Šumperk. Po ukončení vyšší Rolnické školy působil jako kontrolor užitkovosti hospodářských zvířat. V r. 1946 přišel na Zábřežsko, byl správcem Oblastního pastvinářského družstva, vedoucím hospodářství a pracoval v dalších funkcích. Od r. 1962 byl ředitelem Státního statku v Postřelmově, od r. 1973 pak Státního statku v Šumperku. Jeho životní vášní byli koně. Získal vysokoškolskou kvalifikaci v zemědělském oboru a působil ve vědeckých radách Výzkumných stanic pro chov koní ve Slatiňanech a v Tlumačově a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Byl nositelem „Řádu práce“.

 

HUB, Jan

* 11. 3. 1901 Horní Studénky, † 16. 5. 1985 Olomouc. Učitel, sbormistr a hudební skladatel. Studoval na gymnáziu v Olomouci a přitom pod vedením J. Nešvery i hudbu jako fundatista při chrámu sv. Václava. Od r. 1924 učil v Bušíně, v letech 1929 – 1938 na obecné škole v Šumperku. V té době byl členem šumperského pěveckého sboru Národní jednoty a zábřežského Pěveckého sboru severomoravských učitelů. Po r. 1938 v Olomouci byl sbormistrem pěveckého sboru Nešvera a současně i členem slavného Pěveckého sdružení moravských učitelů. Skládal převážně sbory na slova českých básníků a úpravy národních písní.

 

CHIARI, Eduard, Dr.phil.

* 7. 10. 1883 Vídeň, † 12. 4. 1954 Vídeň. Pianista a hudební skladatel. Pocházel ze šumperské podnikatelské rodiny /syn dr. Karla Chiariho/. Ve Vídni studoval na filozofické fakultě a na konzervatoři, pak nastoupil dráhu koncertního umělce-pianisty. Vystupoval ve Vídni, Štýrském Hradci, Brně, Praze, Karlových Varech, ale také v Německu, Švýcarsku, Itálii. Byl rovněž plodným skladatelem, zkomponoval řadu klavírních skladeb a na vlastní libreta i sedm oper. V r. 1931 se usadil natrvalo v Šumperku, podílel se na správě rodinného majetku a až do konce války byl duší hudebního života města.

 

CHIARI, Karl, Dr.med.

* 26. 5. 1849 Vídeň, † 14. 5. 1912 zahynul ve Vysokých Taurách v Rakousku. Velkostatkář, průmyslník a politik. Po studiích ve Vídni se v r. 1874 usadil v Šumperku. Získal a vybudoval tu tři dvory /Pavlínin, Skřivánčí a Karlův/, stal se společníkem Oberleithnerovy přádelny a dalších průmyslových podniků v Šumperku a okolí. Za německou lidovou stranu byl poslancem říšské rady a jako svob. pán v. Chiari /od r. 1908/ se stal i členem panské sněmovny. Řadu let byl členem šumperského zastupitelstva a jmenován i čestným občanem města.

 

JAKISCHOVÁ, Gusti /roz. Wankeová/

* 1. 3. 1883 Šumperk, † 1. 12. 1976 Feuchtwangen /Německo/. Majitelka šumperské umělecké agentury. Od mládí se zajímala o umění, byla členkou ženského pěveckého sboru, hrála ochotnické divadlo. Od r. 1903 měla také příležitost seznámit se s činností umělecké agentury svého bratra Eduarda Wankeho. Po jeho smrti v r. 1919 se pak agentury ujala sama a úspěšně ji vedla čtvrt století. Do roku 1944 měla na svém kontě 3168 kulturních akcí nejrůznějšího druhu. Po válce se svou rodinou našla útočiště ve franském Dorfgütingen, zemřela v r. 1976 ve vysokém věku 93 let v domově důchodců ve Feuchtwangenu.

 

JERSÁK, Jan, PhDr.

* 12. 5. 1905 Zelów /Polsko/, † 26. 12. 1984 Praha. Středoškolský profesor, historik a diplomat. Pocházel z rodiny pobělohorských českých exulantů v Polsku, v r. 1923 se s rodiči vrátil do ČSR. Studoval na reálce v Šumperku a potom na Filozofické fakultě v Praze. Působil na několika středních školách, v r. 1938 i v Šumperku, za války v Brně. Od r. 1945 učil na gymnáziu v Šumperku a současně byl činný jako kulturní referent MNV a městský kronikář. V r. 1946 vydal publikaci Šumpersko 1938 – 1945. Po r. 1948 pracoval jako diplomat na čs. vyslanectví ve Varšavě a od r. 1957 v pražském Výzkumném ústavu pedagogickém. V r. 1968 obdržel Cenu města Šumperka.

 

JÍLEK, Jiří

* 24. 1. 1925 Praha, † 14. 6. 1981 Sobotín. Sochař a malíř. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění, od r. 1949 žil v Sobotíně na Šumpersku. V r. 1952 vážně onemocněl a v 60. letech proto z existenčních důvodů přijal zaměstnání v šumperském Vlastivědném ústavu, částečný pedagogický úvazek také na Lidové škole umění v Šumperku. Kromě sochařské práce se věnoval rovněž malbě, grafice a výstavnictví. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze i dalších galerií, mj. také ve sbírkách Vlastivědného muzea v Šumperku. V Šumperku v areálu Pavlínina dvora je Galerie Jiřího Jílka s výběrem umělcovy tvorby.

 

JÍLEK, Václav

* 20. 9. 1898 Přeštice /okr.Plzeň/, † 3. 7. 1981 Šumperk. Učitel a osvětový pracovník, botanik. V září 1925 ho učitelské povolání přivedlo do Šumperka. Zapojil se tu i do veřejné práce, zvláště v Národní jednotě a Sokole. Za války působil v Hradci Králové, do Šumperka se vrátil hned po květnu 1945. Podílel se na obnově českého školství, činnosti Sokola aj. Po únoru 1948 jako exponentu národně socialistické strany mu byla veřejná činnost znemožněna, o to víc se věnoval svým přírodovědným zájmům, hlavně botanice. Přispíval do odborných časopisů a pro muzeum jako vynikající kreslíř pořídil obsáhlý soubor kreseb horské květeny Jeseníků.

 

JÍREK, Kamil, MUDr.

* 21. 3. 1902 Holice /okr. Pardubice/, † 26. 11. 1963 Šumperk. Lékař a divadelník. Od mládí byl nadšeným divadelním ochotníkem. Už během studií v Praze statoval i na profesionálních scénách, lékařskou praxi pak vykonával v Pardubicích a byl tam duší místního divadelního souboru. Po r. 1945 se jako divadelník stejně úspěšně uplatňoval i na svém novém působišti v Šumperku. Jako herec a režisér se podílel na desítkách inscenací šumperských ochotníků a získával s nimi řadu cen a uznání. Např. v r. 1952 na XXII. Jiráskově Hronově s Gogolovým Revizorem aj. Na snímku dr. Jírek v roli policejního ředitele z Gogolova Revizora.

 

JOHN, Rudolf

* 4. 11. 1912 Šumperk, † 28. 3. 2000 Šumperk. Španělský interbrigadista. Absolvent školy leteckého dorostu v Prostějově, pilot 2. leteckého pluku v Olomouci. Do Španělska odešel v prosinci 1936 a od února 1937 se účastnil bojů pod Madridem. 5. dubna 1937 byl při nich těžce raněn a přišel o oko. Přes nedoléčené zranění už po půl roce létal ještě aspoň při hlídkových letech. Do vlasti se vrátil v srpnu 1938. Za okupace byl nasazen jako dělník do tkalcovny hedvábí v Šumperku, zapojil se i do odboje. Po květnu 1945 se ještě na několik let vrátil k létání jako civilní pilot. Od r. 1951 pak až do důchodu pracoval jako vedoucí šumperského kina Svět.

 

TOP