Šumperské portréty (F-G)

 

FIALA, Ladislav

* 26. 5. 1880 Prosetín /okr.Chrudim/, † 5. 2. 1931 Chotěboř. Středoškolský profesor, od r. 1917 působil v Zábřehu a v r. 1919 byl pověřen správou nově založené české reálky v Šumperku. Už před koncem války byl členem ilegálního Severomoravského národního výboru, v němž prosazoval národní a sociální požadavky českého lidu v pohraničí. V prosinci 1918 se podílel i na vojenském obsazení Šumperka. Jako člen sociální demokracie byl přívržencem jejího levého křídla, v prosinci 1920 patřil dokonce k organizátorům generální stávky. Za tuto aktivitu byl na šumperské reálce suspendován z ředitelského místa a do školství se vrátil až po třech letech, když byl jmenován ředitelem reálky v Chotěboři.

 

FILIP, Jiří

* 9. 5. 1928 Šumperk, † 11. 3. 1995 Šumperk. Středoškolský profesor, vlastivědný a muzejní pracovník. V r. 1952 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a potom deset let učil na průmyslové škole v Šumperku. V r. l963 se stal ředitelem šumperského muzea, které až do roku 1978 pod jeho vedením s názvem Vlastivědný ústav pro celý okres úspěšně zajišťovalo muzejní činnost a agendu památkové péče i ochrany přírody. Odborně a publicisticky se věnoval novodobým regionálním dějinám a dějinám turistiky.

 

FILIP, Zdeněk, PhDr.

* 17. 10. 1925 Šumperk, † 7. 12. 2008 Šumperk. Historik, vlastivědný pracovník. Po válce dokončil studia češtiny a filozofie na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde poté působil jako odborný asistent, později docent a proděkan. V období normalizace pracoval v šumperském Vlastivědném ústavu. Od r. 1990 učil opět na Filozofické fakultě UP v Olomouci a následně na pedagogické fakultě. Věnoval se novodobým dějinám, české a německé literatuře a dějinám kultury a školství. Stovky životopisů publikoval v různých časopisech, sbornících a samostatných publikacích. Pracoval v redakci sborníku Severní Morava i jiných periodik. Spolupracoval na edici literárního díla Josefa Kocourka. V r. 2003 udělena Cena města Šumperka.

 

FORÉTEK, Luděk

* 27. 11. 1928, † 9. 2. 1988. Herec, dramaturg, ředitel divadla. Na AMU v Praze vystudoval herectví a po krátkodobých angažmá v Jihlavě, Uherském Hradišti a Kolíně od r. 1967 trvale působil v Severomoravském divadle v Šumperku. Vedle své herecké profese tu v letech 1968 – 1972 zastával i funkci dramaturga a od r. 1981 také uměleckého ředitele. Patřil k profilovým hercům divadla, jeho výraznými divadelními postavami byli např. Francek v Maryši bratří Mrštíků, Jánošík v muzikálu Malováno na skle, Kočkarev v Gogolově Ženitbě nebo Boblig v Lázňovského Upálení Kryštofa Lautnera. Poslední jeho velkou rolí byl Newton v Dürrenmattových Fyzicích.

 

FRANC, František

* 18. 10. 1919 Ivanovice /m. č. Brna/, † 15. 5. 1990 Šumperk. Středoškolský profesor. Po maturitě na gymnáziu v Brně začal studovat na filozofické fakultě češtinu a němčinu. Za okupace se zapojil do odboje, v září 1943 byl zatčen a až do konce války vězněn. Po osvobození dokončil studia na UP v Olomouci, v r. 1947 přišel učit do Šumperka a od r. 1959 trvale zakotvil na šumperském gymnáziu. Náležel k agilním účastníkům kulturního života města, mj. jako stálý přispěvatel Kulturního života Šumperka. Jako bývalý sportovec pracoval rovněž v tělovýchově /vedoucí sportovní školy dorostu, rozhodčí, předseda okresní sekce atletiky aj./.

 

FRANK, Jaromír, Ing.

* 12. 3. 1926 Přáslavice /okr. Olomouc/, † 12. 9. 1986 Šumperk. Ředitel Výzkumného ústavu práškové metalurgie v Šumperku. Absolvent Českého vysokého učení technického v Praze. Do r. 1961 pracoval ve Výzkumném vojenském ústavu v Praze, dosáhl hodnosti podplukovníka. Krátce působil ve Státní plánovací komisi. V Šumperku se stal ředitelem Výzkumného ústavu práškové metalurgie. Pod jeho vedením byla ukončena syntéza umělých diamantů, uskutečněná v Československu jako v šesté zemi na světě. Jako aktivní zastánce politických změn byl v srpnu 1968 delegátem Vysočanského sjezdu a stal se členem ÚV KSČ. Po nástupu normalizace byl vyloučen ze strany a převeden na funkci referenta v podniku Pramet Šumperk.

 

FRÉHAROVÁ, Zuzana /roz. Macková/

* 4. 7. 1929 Bělá pod Bezdězem, † 14. 5. 1995 Praha. Herečka. Na herecké povolání se připravovala na dramatickém oddělení hudební školy v Mladé Boleslavi. Krátkodobě pak působila v Dedinském divadle na Slovensku, v oblastních divadlech ve Varnsdorfu a Karlových Varech a v kabaretním souboru při Domě osvěty v Hradci Králové. Svou tvůrčí divadelní éru završila dlouhodobým angažmá /1960 – 1987/ v Severomoravském divadle v Šumperku. Obsáhla zde široký rejstřík rolí a vytvořila řadu zdařilých portrétů různorodých ženských povah /Věra v Kunderově hře Majitelé klíčů, 1962, dr. Zandová v Dürrenmattových Fyzicích, 1967, aj./.

 

FREUNDLICH, Leo

* 23. 4. 1875 Bialsko-Biala (Polsko), datum a místo úmrtí není známo. Německý socialistický novinář a politik. V 90. letech 19. stol. působil jako redaktor soc. dem. tisku v severních Čechách. Na podzim 1899 přišel / spolu s manželkou Emmy/ do Šumperka jako redaktor časopisu Volkswacht. Za sociální demokracii na severní Moravě byl na léta 1907 – 1911 zvolen poslancem vídeňské říšské rady. Po neúspěšných volbách v r. 1911 ze Šumperka odešel do Vídně a dál pracoval jako žurnalista. V r. 1913 se angažoval zejména v kampani ve prospěch samostatnosti Albánie. Po nástupu fašismu v Rakousku emigroval do Anglie a později do USA.

 

FREUNDLICHOVÁ, Emmy

* 25. 6. 1878 Ústí nad Labem, † 16. 3. 1948 New York. Průkopnice socialistického ženského hnutí. V letech 1899 – 1911 působila v Šumperku v redakci časopisu Volkswacht, kde vedla ženskou a kulturní hlídku. Byla členkou okresního, župního, zemského i říšského vedení sociálně demokratických žen, účastnila se i několika mezinárodních kongresů. Po r. 1911 ve Vídni pracovala v ženském družstevním hnutí a byla členkou městské rady i poslankyní parlamentu. Po fašistickém puči v r. 1934 byla vězněna, po nacistické okupaci v r. 1938 emigrovala do Anglie. V Anglii a později v USA pracovala jako prezidentka Mezinárodního družstevního svazu žen.

 

FUHRMANN, Vilém

* 8. 5. 1903 Kolšov, † 29. 7. 1996 Šumperk. Učitel a muzejní pracovník, botanik a mineralog. Po studiích na učitelském ústavu v Olomouci působil na několika venkovských školách na Zábřežsku a Šumpersku. Po vynuceném odchodu z rodného kraje na podzim 1938 prožil válečná léta v Jedovnici u Blanska. Hned po květnu 1945 se však vrátil na severní Moravu, do Šumperka. Kromě práce ve škole se tu hned zapojil i do práce muzejní. Ujal se Němci opuštěného městského muzea a jako dobrovolný správce mu věnoval všechen volný čas. Tuto funkci zastával až do roku 1958, kdy teprve jej vystřídali profesionální muzejní pracovníci.

 

GAZÁREK, František, MUDr., prof.

* 25. 11. 1912 Skalica /Slovensko/, † 14. 1. 1993 Olomouc. Lékař-gynekolog, vysokoškolský profesor. Studoval na gymnáziu ve Strážnici a Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Jako lékař nastoupil do Zemských ústavů v Olomouci, od r. 1945 ve funkci primáře vedl porodnicko-gynekologické oddělení ve Velkých Losinách a v Šumperku. V r. 1961 byl jmenován přednostou Porodnicko-gynekologické kliniky v Olomouci, stal se profesorem a v letech 1969 – 1981 stál v čele Univerzity Palackého. Jako lékař-gynekolog v Šumperku i Olomouci byl obecně uznáván a oblíben, jako rektor univerzity v normalizační éře oprávněně kritizován.

 

GUTWINSKI, Oskar, Dr. med.

* 16. 6. 1873 Osoblaha, † 13. 8. 1932 chata na Králickém Sněžníku. Šumperský zubní lékař, propagátor turistiky a lyžování. Vystudoval medicínu ve Vídni a v Berlíně, v r. 1901 se oženil a usadil v Šumperku. V letech 1906 až 1912 byl členem obecního zastupitelstva i městské rady. Jako funkcionář Sudetského horského spolku /Sudetengebirgsverein/ se horlivě věnoval propagaci turistiky v Jeseníkách, jako spoluzakladatel Severomoravského lyžařského klubu /Skiklub Nordmähren/ byl i pionýrem lyžování na severní Moravě. V r. 1922 se stal nájemcem horské chaty na Králickém Sněžníku, z níž vytvořil oblíbený horský hotel.

 

GÖDL, Otto

* 6. 3. 1878 Šumperk, † 14. 8. 1924 Šumperk. Vystudoval medicínu na univerzitě ve Vídni a od r. 1903 působil jako oblíbený dětský lékař a porodník v Šumperku. Ve volném čase se zajímal o historii a vlastivědu. Řadu let pracoval jako předseda šumperského muzejního spolku a do regionálního tisku přispíval faktograficky cennými články zejména z historie rodného kraje, např. o starém Šumperku, moru v Šumperku, o šumperských pomístních názvech, o hradu Rabštejnu a Novém Hradu aj. V r. 1925, rok po jeho smrti, šumperský nakladatel E. Rudl vydal knižní výběr z jeho článků jako první svazek své edice Z domoviny /Aus der Heimat/.

 

TOP