Šumperské portréty (A-E)

 

ARBTER, Wilhelm

* 7. 3. 1831 Zlaté Hory /okr.Jeseník/, † 15. 12. 1898 Dlouhá Loučka /okr.Olomouc/. Novinář, redaktor šumperského listu Grenzbote. Studoval na německém gymnáziu v Opavě a potom na lesnické škole. Od r. 1854 sloužil v rakouské armádě. Civilní zaměstnání našel v r. 1869 v Šumperku, kde pracoval jako úředník lnářského pojišťovacího spolku a čile se zúčastňoval společenského a kulturního života města. V r. 1875 převzal vedení nově vzniklého časopisu Grenzbote des nordwestlichen Mährens, který záhy přeměnil ve vlivný orgán německých liberálů a úspěšně jej pak vedl 20 let.

 

BABIČKA, Ctibor, RNDr.

* 9. 6. 1946 Zastávka (okr. Brno), † 15. 7. 2008 Kouty n. Desnou (Červenohorská stráň). Myslivecký odborník, parazitolog. Mládí prožil v Náměšti n. Oslavou, maturoval v Třebíči. V r. 1968 absolvoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a v r. 1969 jako pracovník Okresní hygienicko-epidemiologické stanice přišel do Šumperka. Odborně se věnoval parazitologii a myslivosti, zejména chovu a výživě spárkaté zvěře. Pracoval i jako myslivecký funkcionář, zkušební komisař a člen hodnotících komisí. Za zásluhy o myslivost obdržel nejvyšší myslivecké vyznamenání Myslivecký řád. Je autorem více než 250 odborných článků, za práci v oboru parazitologie získal vědecký titul kandidáta věd.

 

BARCAL, Antonín

* 25. 5. 1847 České Budějovice, † 24. 6. 1927 Šumperk. Operní zpěvák a hudební pedagog. Hudbu a zpěv studoval na vídeňské konzervatoři, v r. 1868 jej B.Smetana angažoval do pražského Prozatímního divadla. Úspěch tu slavil zejména v tenorových rolích českého repertoáru /Vašek v Prodané nevěstě aj./. V r. 1870 z finančních důvodů odešel do Ruska. Působil v Petrohradě, Kyjevě, Oděse a posléze ve Velkém divadle v Moskvě. Po ukončení pěvecké kariéry se věnoval pedagogické činnosti na moskevské konzervatoři. Po revoluci z Ruska odešel a v r. 1921 našel útočiště u svého bratra v Šumperku. Zemřel v šumperské nemocnici a pohřben je na místním hřbitově.

 

BARCAL, Franz

* 29. 1. 1855 České Budějovice, † 14. 3. 1921 Šumperk. Poštovní a telegrafní úředník. Pocházel z uměnímilovné české rodiny v Českých Budějovicích. Na rozdíl od svých dvou bratrů Jana a Antonína, kteří vynikli jako operní pěvci v Rusku, v 70. letech 19.století se jako mladý poštovní úředník objevil v Šumperku a v r. 1906 se stal dokonce přednostou poštovního úřadu. Patřil tu k průkopníkům nových metod poštovnictví, byl první, kdo šumperskou veřejnost seznamoval s novou technikou, telefonem, mikrofonem, magnetofonem apod. a staral se o její rozšíření. Přitom patřil k nejaktivnějším členům šumperského pěveckého spolku, jehož se posléze stal i čestným členem.

 

BAYER, František

* 19. 1. 1887 Přerov, † 23. 1. 1972 Přerov. Středoškolský profesor. Narodil se v rodině přerovského profesora a vlastivědného pracovníka Františka Bayera. V r. 1919 byl z Přerova přeložen na nově vzniklou reálku v Šumperku. Patřil k nejoblíbenějším členům profesorského sboru, navíc i k pilným pracovníkům rozvíjejícího se kulturního života poválečné české menšiny. Byl předsedou okrsku Národní jednoty a okresního osvětového sboru, okrskovým knihovníkem a starostou šumperského Sokola. Po vynuceném odchodu ředitele Ladislava Fialy od r. 1921 šest let řídil šumperskou reálku jako její zatímní správce. V r. 1926 se vrátil do Přerova jako ředitel reálného gymnázia.

 

BAYER, Josef

* 29.10.1821 Třemešná /okr.Bruntál/, † 26.6.1894 Šumperk. Stavitel a projektant, absolvent technické školy v Brně. Jako stavební podnikatel působil od r. 1846 v Šumperku, od r. 1876 městský radní. Je autorem řady projektů reprezentativních i obytných budov, které realizovala jeho vlastní stavební firma. V Šumperku je to např. hotel F. J. Schneidera /dnešní Slovan/, Kretschmerův dům /rodný dům Leo Slezaka na ul. A. Kašpara/, Sieglova vila /na ul. Čs. armády/, první budova nádraží, městská střelnice, kasárna aj., mimo Šumperk kostel v Rapotíně, přádelny v Sudkově a Hanušovicích, pivovary na Třemešku a Holbě aj.

 

BERGER, Georg

* 11. 6. 1856 Magdeburg, † 8. 3. 1930 Vídeň. Architekt. Vystudoval na technice ve Stuttgartu, praxi získal u několika soukromých firem v Čechách. V r. 1895 ve Vídni se osamostatnil a uplatnil při výstavbě činžovních domů. Zakázky získával i na Moravě, např. v Olomouci /návrh severního průčelí radnice/ a pak zejména v Šumperku /Německý spolkový dům, dnešní divadlo 1901, nová radnice z r. 1911/. Šumperk si zvolil dokonce za svůj nový domov a v první čtvrtině 20.století svou historizující tvorbou s romantickým výrazem jak u novostaveb ve vilové čtvrti, tak dostaveb v historickém jádru města významně ovlivnil celkovou architekturu Šumperka.

 

BLASCHKE, Alois, Dr.jur.

* 28. 3. 1898 Preussisch-Heinersdorf, † 11. 8. 1979 Büdingen /Německo/. Advokát a politik. Obecnou školu navštěvoval ve Starém Městě, gymnázium v Šumperku, práva vystudoval ve Vídni. Po válce si otevřel advokátní kancelář v Šumperku. Do politiky vstoupil ve 30. letech, když na podzim 1933 byly úředně zakázány německé nacionální strany a dr. Blaschke, v té době nestraník, byl schválen do uvolněné funkce místo starosty R. Künzela. Starostou zůstal do r. 1938, za okupace byl ještě radním. V r. 1946 se usadil v německém městě Büdingen a angažoval se v krajanském sdružení šumperských Němců v Hesensku.

 

BOESE, Julius

* 14. 9. 1844 Libina, † 16. 2. 1906 Šumperk. Okresní hejtman v Rýmařově, od 1. listopadu 1878 okresní hejtman v Šumperku. Za zásluhy o město Šumperk v době jeho úřadování mu starosta Friedrich Tersch v červenci 1887 slavnostně předal pozdravnou adresu. V dubnu 1895 za vzornou službu pro monarchii obdržel od císaře Františka Josefa titul místodržitelského rady a Řád železné koruny 3. třídy. Při odchodu do penze v červnu 1895 byl jmenován čestným občanem města Šumperka.

 

BORECKÝ, Bohumil, plk.

* 14. 7. 1891 Praha, † 14. 10. 1954 Tajšet /Rusko/. Čs. důstojník, účastník odboje a oběť komunismu. V r. 1915 byl na ruské frontě zajat. Jako legionářský důstojník se podílel na potlačení dvou bolševických povstání. Od r. 1920 sloužil u různých pluků, včetně pěšího pluku 13 v Šumperku (v r. 1923 a 1924). 1. 1. 1938 se stal v Šumperku velitelem nově zřízeného hraničářského pluku 6, jehož velení bylo později přemístěno do Červené Vody. V Protektorátu se zapojil do odboje. Byl zatčen a vězněn v Terezíně. Po válce byl zástupcem velitele divize v Českých Budějovicích. V r. 1949 byl zatčen a vydán do Sovětského svazu, kde byl odsouzen za protisovětskou činnost. Ve vězení zemřel. R. 1993 povýšen do hodnosti generálmajora in memoriam.

 

BRACHTEL, Karl

* 28. 2. 1860 Šumperk, † 29. 3. 1945 Šumperk. Malíř a historik umění. Syn šumperského malíře a dekoratéra, studoval na uměleckoprůmyslové škole a malířské akademii ve Vídni. Začínal jako dekoratér na výzdobě drážďanské opery a divadla v Darmstadtu, krátký čas pracoval v dílně malířů kostelních obrazů ve Vídni. Od r. 1903 se věnoval pedagogické činnosti, dva roky ve Vídni a potom až do penze ve Varnsdorfu. Od r. 1925 žil v Šumperku a vedle malířské tvorby se zabýval i uměleckou a kulturní historií regionu. Byl malíř-realista, zaměřený na figurální a portrétní tvorbu, později se věnoval i krajinomalbě, během pobytu v Šumperku zejména jesenického podhůří.

 

BRANDHUBER, Josef

* 21. 2. 1808 Šumperk, + 23. 6. 1874 Šumperk. Obchodník a starosta Šumperka, syn zámožného šumperského obchodníka Josefa Brandhubera. Řadu let se významně podílel na správě města, od roku 1857 byl městským radním, v srpnu 1870 po F. J. Schneiderovi se stal starostou Šumperka. Během jeho působení na šumperské radnici pokračoval hospodářský rozmach města, podpořený i rozvojem komunikací. V říjnu 1871 byl zahájen provoz trati Zábřeh-Šumperk-Sobotín, v tom roce bylo otevřeno také šumperské nádraží, v říjnu 1873 pak byla zprovozněna i trať Šternberk-Šumperk-Králíky a Šumperk se stal železniční křižovatkou.

 

BRANDHUBER, Karl

* 24. 8. 1846 Šumperk, † 14. 8. 1934 Vrbno pod Pradědem. Textilní podnikatel, starosta Olomouce. Syn šumperského obchodníka, vystudoval na reálce v Olomouci a na technice ve Vídni. V r. 1868 přijal místo ředitele Spojených přádelen lnu ve Světlé Hoře a Vrbně. V r. 1870 přesídlil do Olomouce, firmu přeměnil na Vrbenskou přádelnu a tkalcovnu juty a ujal se jejího vedení. Věnoval se také komunální politice. Byl členem obecního zastupitelstva, radním, a v letech 1896 – 1918 i starostou Olomouce. Za jeho starostování došlo k modernizaci města. Jako viceprezident Obchodní a živnostenské komory v Olomouci byl zvolen i do moravského zemského sněmu.

 

BURESCH, Josef

* 19. 1. 1875 Litovel, † 17. 12. 1927 Šumperk. Knihař, kulturní pracovník a publicista. Jako knihařský tovaryš proputoval Německo a Švýcarsko. Počátkem 20. století se usadil v Šumperku. Jako horlivý čtenář sám se cílevědomě vzdělával a časopisecky publikoval drobné prózy a fejetony v regionálním tisku. V r. 1919 vstoupil i do politiky, od r. 1921 vedl šumperský sekretariát Německé živnostenské strany /DGP/, stal se členem zemského vedení DGP a na krátký čas i šéfredaktorem stranického časopisu Sudetendeutsche Gewerbe-und Handelszeitung. Rok po jeho smrti vyšel v Šumperku péčí Franze Harrera výbor z jeho článků s názvem Mein Tagebuch.

 

CZAPKA-BERNARD, Anton

* 13. 9. 1880 Rostěnice /okr.Vyškov/, † 8. 6. 1943 Šumperk. Ředitel ústavu pro hluchoněmé. Po absolvování učitelského ústavu v Brně tři roky učil na škole v Želeticích u Znojma. Pro práci s hluchoněmými jej získal ředitel německého Zemského ústavu pro hluchoněmé v Brně Johann Felzmann. V r. 1907 byl ústav přeložen z Brna do Olomouce a odtud 1913 do Šumperka. V r. 1914 se Czapka po Felzmannovi stal jeho ředitelem a úspěšně jej vedl až do r. 1941. Zemřel za války v červnu 1943, a tak přestěhování ústavu na podzim 1943 ze Šumperka do Litoměřic a v r. 1945 do Friedbergu v Německu se už nedožil.

 

ČECH, František

* 29. 4. 1928 Veselí nad Moravou, † 17. 10. 1995 Veselí nad Moravou. Režisér, umělecký šéf divadla. Vystudoval režii na Divadelní akademii v Praze. Jako režisér působil v letech 1959 – 1961 v Příbrami a potom v několika oblastních divadlech na Moravě, v Slováckém divadle v Uherském Hradišti, v Divadle Petra Bezruče v Ostravě a v letech 1967 – 1969 a 1971 – 1973 v Severomoravském divadle v Šumperku. V letech 1973 – 1975 byl uměleckým šéfem české scény Těšínského divadla. Svou divadelní činnost uzavřel v sezónách 1975 – 1991 opět v Severomoravském divadle v Šumperku. Jako režiséru realistického cítění byly mu nejbližší hry lidové poetiky, hlavně z české a ruské divadelní klasiky.

 

ČIČÁK, Jan

* 19. 10. 1900 Dolní Studénky, † 18. 8. 1944 Vratislav. Vrchní oficiál Čs. státních drah v Šumperku, oběť nacismu. Nadšený tělovýchovný pracovník, náčelník Severomoravské župy sokolské. Na podzim 1938 byl přeložen ze Šumperka do Olomouce, kde se zapojil do odboje v sokolské organizaci Jindra. V listopadu 1943 byl však zatčen a vězněn v Brně a od května 1944 ve Vratislavi. Vězení a tělesné i duševní strádání přivodily v srpnu 1944 jeho předčasnou smrt. Po válce byl jmenován čestným občanem Šumperka a ulice v České čtvrti, kde předtím bydlel, byla přejmenována na ulici Jana Čičáka. Železničáři uctili jeho památku pamětní deskou na budově šumperského nádraží.

 

ČUNDERLE, Karel

* 20. 5. 1893 Pňovice /okr.Olomouc/, † 25. 2. 1956 Šumperk. Stavitel, v letech 1928 – 1938 jediný český držitel stavitelské licence v Šumperku. Pro šumperské Čechy postavil několik desítek rodinných domků v tzv. České čtvrti, podle vlastních projektů vybudovala jeho firma i řadu českých, zejména menšinových škol na okrese /v Bohutíně, Loučné, Libině, Starém Městě, Janoušově aj./ a také několik dalších veřejných staveb /obecní úřad v Olšanech, spořitelnu v Postřelmově/. V Šumperku mezi stavby jeho firmy patří rovněž dětský domov v České čtvrti, rekonstrukce plicního sanatoria, původní rozhledna na Háji aj.

 

DASCHKE, Willy

* 22. 9. 1914 Šumperk, † 3. 4. 1999 při lyžařském pobytu v Alpách. Šumperský rodák, jeden z tvůrců partnerství mezi německým městem Bad Hersfeld a Šumperkem. Povoláním daňový poradce ve Watzenbornu a Bad Hersfeldu, sídlu početných šumperských přesídlenců. V jejich řadách se hned od r. 1989 snažil o navázání družebních kontaktů, které v r. 1994 byly završeny podepsáním partnerské smlouvy. Přitom nezůstával u pouhých proklamací. Z jeho iniciativy a za jeho finančního příspěvku mohl být např. restaurován morový sloup na šumperském náměstí. V Německu v r. 1997 za celoživotní zásluhy i uplatňování přátelství mezi Čechy a Němci obdržel spolkový záslužný kříž.

 

DIAS, Eduard

* 16. 9. 1915 Drnovice (okr. Vyškov), † 18. 5. 1986 Šumperk. Ředitel n. p. Moravolen. V letech 1924 – 1928 absolvoval textilní školu v Brně, do r. 1935 pracoval v textilkách v Jilemnici a Vyškově. Od srpna 1935 byl zaměstnán jako berní úředník v Kyjově a Bučovicích. Za války se účastnil odboje a několik let byl vězněn. V červenci 1945 byl pověřen národní správou textilní továrny J. Plischke v Bruntále. V r. 1947 jej ředitelství Čs. textilních závodů v Praze jmenovalo náměstkem centrálního ředitele a o rok později centrálním ředitelem národního podniku Moravskoslezské lnářské závody v Šumperku s 16 závody na Moravě a ve Slezsku a téměř 5000 zaměstnanci.

 

DRLÍK, Vratislav

* 17. 9. 1886 Hrabová, † 1. 3. 1955 Znojmo. Učitel, národní a kulturní pracovník na Šumpersku a Znojemsku. Po maturitě na zábřežském gymnáziu učil na venkovských školách na Zábřežsku. Za 1. světové války jako jeden z prvních se v Rusku přihlásil do čs. legií, po válce se opět vrátil k učitelství. Od roku 1921 řídil národní školství v Šumperku a za českou menšinu byl členem městského i okresního zastupitelství. Významná byla i jeho činnost publicistická a vlastivědná. V r. 1933 odešel ze Šumperka do Znojma. Za 2. světové války byl vězněn. Po návratu z Německa pracoval ve Znojmě jako úspěšný ředitel muzea.

 

DVOŘÁK, Jaroslav

* 7. 9. 1920 Řísuty (okr. Kladno), † 18. 4. 1998 Šumperk. Hospodářský pracovník, ředitel n. p. Pramet. Vyučil se v kladenských ocelárnách, kde pracoval na výrobě slinutých karbidů. Po absolvování Ústřední dělnické školy v Praze přišel v r. 1951 do Šumperka s úkolem vybudovat závod na výrobu slinutých karbidů a diamantových nástrojů. Závod první pětiletky (pozdější Pramet) představoval nejen významnou výrobní kapacitu práškové metalurgie v ČSR, ale se svým výzkumným ústavem i špičkové středisko vědy a výzkumu. Dvořák, nositel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, byl však v r. 1970 vyloučen z KSČ a z funkce odvolán. Od r. 1974 pracoval jako vedoucí Technických služeb města Šumperka.

 

EMMER, Josef

* 4. 3. 1865 Šumperk, † 2. 3. 1917 Šumperk. Knihkupec a nakladatel. Knihkupcem se vyučil u Ed. Hölzela v Olomouci a po několika letech praxe ve Štýrském Hradci si v r. 1893 otevřel vlastní podnik v Šumperku. Jeho firma od počátku poskytovala poměrně bohatou nabídku knih i časopisů, novinek i starších tisků v pečlivě vedeném antikvariátu. Zvláště se specializovala na hudebniny a také regionální a vlastivědnou literaturu, vydávanou i vlastním nákladem. Např. v r. 1901 to bylo vydání Umlauffovy a Terschovy Kroniky města Šumperka. Po smrti J. Emmera se firmy ujala jeho žena Laura a později, až do konce druhé světové války, ji vedli Emmerovi synové Josef a Karl.

 

ENGEL, Friedrich

* 30. 5. 1880 Vídeň, † 2. 8. 1937 Šumperk. Profesor na německém gymnáziu v Šumperku, malíř a grafik. Absolvent uměleckoprůmyslové školy ve Vídni, v r. 1913 získal místo učitele kreslení v Šumperku. Aktivně se tu účastnil společenského a kulturního života města. Ve své pedagogické praxi pomohl objevovat malířské talenty (J. E. Karger, K. Hallegger). Jako tvůrčí umělec byl přísný realista, náměty jeho akvarelů a grafik byla nejčastěji typická městská zákoutí Šumperka nebo venkovské motivy z obcí v údolí Desné a Moravy. Jeho malířské dílo je významným přínosem pro ikonografii Šumperka a okolí.

 

ESCHLER, Josef

* 15. 12. 1844 Krásná Lípa v Čechách, † 19. 10. 1936 Šumperk. Obchodní podnikatel. Dlouholetý člen šumperského městského zastupitelstva, v němž měl obvykle na starosti finanční referát. Mimořádné zásluhy měl o založení dobrovolného hasičského sboru v Šumperku v r. 1870 a potom i o další jeho úspěšnou činnost. V březnu 1917 byl za zásluhy o město jmenován jeho čestným občanem a v r. 1924 u příležitosti osmdesátých narozenin byla po něm pojmenována dnešní ulice Jiřího z Poděbrad. O oblibě Josefa Eschlera svědčí i jeho pohřeb 22. října 1936, který se konal za velké účasti občanů a zejména hasičstva.

 

EVALD, Jaroslav

* 6. 11. 1894 Praha, † 10. 6. 1943 Berlín-Plötzensee. Čs. důstojník, oběť nacismu. Vyučený typograf, čs.legionář v Rusku a ve Francii, účastník bojů u Vousiers a Verdunu. Po návratu do vlasti absolvoval vojenskou akademii a v letech 1921 – 1934 s hodností majora sloužil u p. pl. 13 v Šumperku. Po 15. březnu 1939 se zapojil do vojenského odboje v organizaci Obrana národa, v lednu 1940 byl však zatčen, v r. 1942 transportován do Německa, v lednu 1943 odsouzen k smrti a v červnu 1943 v Berlíně popraven. Po válce byl povýšen na podplukovníka in memoriam a v Šumperku jmenován čestným občanem.

 

TOP