Stanislav Lolek (1873–1936). Kresby o lišce Bystroušce

Stanislav Lolek, malíř, ilustrátor, grafik, se narodil 10. listopadu 1873 v Paloníně u Loštic. Od dětství měl velkou zálibu v kresbě a malbě, ale stejně silně miloval přírodu. Oba tyto zájmy dokázal idylicky propojit. Studium zahájil na reálném gymnáziu v Prostějově (v letech 1885–1889), poté pokračoval na lesnické škole v Písku (v letech 1889–1893). Povinnou předškolní lesnickou praxi absolvoval u revírníka Gustava Kořínka ve Veselí u Mohelnice a u nadlesního Procházky v Blatné v jižních Čechách. Po škole byl zaměstnán jako lesní adjunkt a kreslič lesních map ve Lnářích u Blatné. Na základě ilustrací, kterými mapy doplňoval, mu bylo doporučeno studium malířství. V roce 1895 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se do roku 1901 školil u prof. Julia Mařáka a prof. Rudolfa von Ottenfelda. V letech 1902–1903 se věnoval studiu grafiky v Mnichově, nicméně jeho tvorbu významně ovlivnila cesta do Francie a Belgie v roce 1907 s Antonínem Slavíčkem a Janem Minaříkem, kde studoval díla francouzských impresionistů. Lolek cestoval rád a často. Před 1. světovou válkou pobýval nejen v jižních Čechách, na severní i jižní Moravě a v Praze, ale i v zahraničí. Velkou válku prožil v Šumperku a Novém Malíně jako člen pluku domobrany. Poté žil střídavě v Praze a Uherském Hradišti, kde se v roce 1929 stal ředitelem Slováckého muzea. Často však pobýval i na Slovensku, kde měl od roku 1920 pronajatý lesní revír v Nízkých Tatrách. Zemřel 9. května 1936 v Uherském Hradišti. Na základě svého studia a studijních cest se Stanislav Lolek stal jedním z předních představitelů českého impresionismu.

 

O lišce Bystroušce

Příběhy o nezbedné lišce vyslechl Stanislav Lolek od revírníka Gustava Kořínka ve Veselí poblíž Loštic a Mohelnice, u kterého pobýval jako šestnáctiletý mladík v rámci své lesnické praxe. Pan Kořínek se o ní dozvěděl pravděpodobně od Ferdinanda Mayera, který působil od roku 1880 ve Stříteži. V tamní myslivně údajně žila nějaký čas liška, která byla v mládí polapena. Po čase se jí podařilo uprchnout, nicméně tímto pobytem ztratila ostych před lidmi, a tak se občas vracela zpět do hájovny „na lov“. Historky Stanislava Lolka natolik zaujaly, že si je pomocí několika náčrtů zaznamenal už při zdejší praxi v roce 1889. Početná kolekce však vznikla až při Lolkových studiích na pražské akademii, tedy mezi lety 1895–1901.

Přibližně o dvacet let později okouzlily tyto perokresby Bohumila Markalouse (tvořícího pod pseudonymem Jaromír John), který soubor donesl do redakce Lidových novin. Po urgencích šéfredaktora Arnošta Heinricha začal spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek psát podle skic krátké povídky. Vycházet začaly 7. dubna 1920 a staly se okamžitě velmi oblíbenými. Novinové povídky zaujaly i hukvaldovského rodáka, hudebního skladatele Leoše Janáčka, který podle Lolkových kreseb a Těsnohlídkových textů zkomponoval věhlasnou operu Příhody lišky Bystroušky a dostal lišku „do světa“. Z dvaceti tří kapitol vybral Janáček deset, nicméně závěr si upravil. Místo Těsnohlídkova šťastného konce liška v posledním dějství hudebního zpracování umírá. Premiéra slavné opery se konala v brněnském divadle Na Hradbách 6. listopadu 1924.

Příběhy o lišce, které – ať už prostřednictvím kresby, písma, či zvuku – vyprávějí o všedních věcech ze života, jsou velmi oblíbené i dnes. Snad je to tím, že v sobě nesou i silnou touhu po svobodě.  

 

Dílo Stanislava Lolka ve sbírkách Vlastivědného muzea v Šumperku

První velkou muzejní akvizicí byly právě Lolkovy perokresby o lišce Bystroušce, zakoupené v roce 1972 od Ctibora Lolka, synovce Stanislava Lolka, který se dlouhodobě zabýval umělcovým odkazem. Dalším významným přírůstkem do sbírek byl umělcův lovecký deník z let 1920–1934, ve kterém jsou zápisky o životě zvěře doplněny kresbami a fotografiemi autora. Část tvorby Stanislava Lolka je ve sbírkách reprezentována prostřednictvím několika maleb. Mezi ty nejvýznačnější patří krajinomalba datovaná rokem 1919 a olejomalba Jeřábci z roku 1927. Tématu zvěře, které je pro Lolka typické, se věnuje i velkorozměrná práce evidovaná v muzejním fondu pod názvem Srnec z roku 1935 a malba Dravec a bažant, pocházející rovněž z 30. let 20. století. Ve sbírkách jsou však zastoupeny i další náměty, kupř. malba Děti u vody z roku 1936 či obraz Venkovská stavení, datovaný do 1. třetiny 20. století. Konvolut Lolkovy tvorby je v muzeu dotvářen rozsáhlým souborem příležitostných kreseb či skic, datovaných sporadicky, i grafikou Koroptve ve sněhu. Ve sbírkách lze rovněž nalézt zlomek korespondence mezi Stanislavem Lolkem a jeho dlouholetým přítelem Adolfem Kašparem. 

 

Lenka Müllerová
historička umění, kurátorka podsbírek výtvarného umění VM v Šumperku

 

 

Použitá literatura:

FILIPOVÁ, M.: Dílo Stanislava Lolka ve sbírkách OVM v Šumperku. Severní Morava 52, 1986, s. 78–79.

FILIPOVÁ, M. – TURKOVÁ, A.: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Šumperk 2010, s. 53–54.

KOČOVÁ, P.: Příhody lišky Bystroušky a role Stanislava Lolka v Janáčkově „dívčím románu“. Poznámky ke genezi opery. Severní Morava 100, 2014, s. 77–82.

KRAFLOVÁ, H.: Duben: Jak to začalo. Rok s Liškou Bystrouškou: cesta do sbírek MZM po stopách svérázné průvodkyně. Brno 2021. Dostupné z: http://www.mzm.cz/rok-s-liskou-bystrouskou-cesta-do-sbirek-mzm-po-stopach-sverazne-pruvodkyne-duben-jak-to-zacalo/.

LOLEK, C.: Přátelství dvou malířů. Severní Morava 17, 1969, s. 28–36.

LOLEK, C.: Liška Bystrouška. Z korespondence Jaromíra Johna a Rudolfa Těsnohlídka se Stanislavem Lolkem. Severní Morava 35, 1978, s. 29–33.

TĚSNOHLÍDEK, R.: Liška Bystrouška. Sto let od zrodu legendy. Editoři Luděk Štipl, Roman Činčara a Hana Heidenreichová, Štíty 2020.

Reprodukční fotografie dopisů B. Markalouse S. Lolkovi, uložené ve fotoarchivu VMŠ.

Zemský archiv v Opavě, fond: Sbírka matrik Severomoravského kraje, NAD: 165, inventární číslo: 7066, signatura archivu: Mh V 7, typ matriky: katolická, původce: Moravičany,  římskokat. f. ú., obsah svazku: N • 1833-1892, časový rozsah: 1833-1892, místo uložení: ZA v Opavě, pobočka Olomouc. In: Digitální archiv Zemského archivu v Opavě - Matriky [online databáze]. Zemský archiv v Opavě, ©2021, poslední aktualizace: 2020-05-16 [cit. 2021-11-5, 10:52 EST]. Dostupné z: https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be94da2e-f13c-102f-8255-0050568c0263.

 

 

obrázek 

Ukázky z Lolkovy kolekce Liška Bystrouška jsou k vidění zde.

Foto VM v Šumperku, sbírka zábřežského muzea (H 3425 – H 3610, H 3614 – H 3618).

 

 

obrázek

Stanislav Lolek – duší malíř i lesník.

Foto VM v Šumperku, sbírka zábřežského muzea (H 2075).

 

 

obrázek

Stanislav Lolek s přáteli, kolem roku 1897.

Foto VM v Šumperku, sbírka PAK v Lošticích (H 1633,1).

 

 

obrázek

Lolkův lovecký deník z let 1920–1934 obsahuje nejen malířovy zápisky z lesního revíru v Liptovské Osadě na Slovensku, ale i cenné osobní fotografie.

Foto VM v Šumperku, sbírka zábřežského muzea (H 2075).

 

 

obrázek

Stanislav Lolek v myslivecké uniformě, kolem roku 1900.

Fotoarchiv VMŠ.

 

 

obrázek

Úvodní strana dopisu Bohumila Markalouse adresovaného Stanislavu Lolkovi 1. 2. 1920.

Fotoarchiv VMŠ.

 

 

obrázek

Revírník Gustav Kořínek se svou ženou, kolem roku 1890.

Fotoarchiv VMŠ.

 

TOP