Jakub Halama - Archeologové na hradě Brníčko

 
Zříceninu hradu Brníčko u Zábřeha není potřeba nijak zvlášť představovat – majestátně se tyčí na vrcholku kopce nad stejnojmennou obcí. Díky nedávnému odstranění porostů je nyní velmi dobře viditelná i z větší dálky a připomíná nám typické ladovské obrázky romantických zřícenin nad vsí (obr. 1). O historii a stavebním vývoji hradu již psalo více badatelů – L. Hosák (Hrad Brníčko na Zábřežsku; Severní Morava 24/1972), F. Spurný (Hrad Brníčko; Vlastivědná zajímavost č. 99, VM Šumperk 1973), J. Unger (K stavebnímu vývoji hradu Brníčko; Severní Morava 39/1980) a naposledy M. Plaček (Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Praha 2001), proto k jeho historii a dispozici jen stručně: hrad byl zřejmě založen někdy ve 30. letech 14. stol. a postupně měnil své majitele. O století později, na konci husitských válek, získal hrad Jan Tunkl, jehož rod se po něm začal psát. Páni z Brníčka byli v dobách česko-uherských válek stoupenci krále Jiřího z Poděbrad, a tak byl hrad r. 1471 Matyášovými oddíly zpustošen, pravděpodobně ale nezanikl, neboť je pak i nadále zmiňován v Zemských deskách. Jako pustý je uváděn teprve k r. 1513. Asi nejznámějším majitelem byl Jiří st. z Brníčka na konci 15. století, o kterém se dochovala řada pověstí a lidových vyprávění. Dispozičně se jedná o typický hrad s plášťovou zdí – bezvěžové jádro hradu vymezovala hradba, k níž byl přistavěn trojprostorový palác. K výrazné přestavbě došlo ve 30. – 40. letech 15. století a později byl opravován po napadení v r. 1471. Přístup vede z jihu kolem menšího předhradí s hospodářským zázemím. Moderní archeologický výzkum zde až do letošního roku realizován nebyl.
 
Hrad však již delší dobu poměrně intenzivně chátrá, a to bohužel i díky mnoha neukázněným návštěvníkům. Proto je velmi potěšitelné, že se vlastník hradu – obec Brníčko, rozhodl s tímto neutěšeným stavem něco udělat. Vedení obce se podařilo sehnat finance na celkovou opravu této významné kulturní památky, jejíž první fáze proběhla již v letošním roce.
 
Archeologický zásah byl nutný při předpokládaném vstupu do střední části paláce, kde bylo zapotřebí v rámci stabilizace nádvorního průčelí odhalit půdorysnou stopu zdiva (obr. 2, 3 a 4). Při odstraňování sutin ze zřícených zdí se ukázalo, že destrukce hradu vskutku postupuje velmi rychlým tempem, neboť ještě v téměř metrové hloubce byly nalezeny zlomky ze skleněných lahví a mince z r. 1962. Přízemí paláce a dalších budov, jakož i prostor nádvoří je tedy kompletně zasypán destrukcemi, původní úroveň podlah a terénu se nachází cca 2 m pod dnešním povrchem. Hlavním výsledkem sondáže bylo odhalení původního hlavního vstupu do přízemí prostřední místnosti paláce z centrálního nádvoří (obr. 5). Překvapením byla jeho mohutnost – rozpětí vchodu činilo cca 150 cm a vchod byl osazen majestátním portálem z kamenicky opracovaných pískovcových bloků. Několik z nich ještě zůstalo na původním místě (obr. 6). Pouze 1,5 metru od jižní hrany vchodu byla dále ve stěně paláce odhalena střílna (obr. 7), která z boku hlavní vstup chránila. V poslední fázi života hradu však byla její spodní část zastavěna (obr. 8). Z vnitřní strany stěn paláce byly nalezeny otvory pro trámy – konstrukce stropu mezi přízemím a 1. patrem.
 
Odkryté situace byly odborně zdokumentovány, zaměřeny a poté znovu zasypány z důvodu realizace vyzdění převislých nadzemních partií stěn paláce v tomto místě (obr. 9). Opravy a s nimi i archeologický dohled budou pokračovat i v příštím roce.
 
Již nyní můžeme prozradit, že v roce 2011 (předběžně od února do srpna) bude v šumperském muzeu realizována větší středověká archeologická výstava, jejíž nemalou část budou tvořit právě hrady z našeho regionu.
 
 
Jakub Halama
 
 
 

obr. 1 – současný pohled na zříceninu hradu Brníčka od západu (foto J. Halama)

 

obr. 2 - půdorys hradního jádra, červený ovál vyznačuje místo vstupu do střední části paláce, kde byla položena archeologická sonda (foto J. Halama)

 

obr. 3 – pohled na hradní palác z nádvoří (ze západu), uprostřed archeologická sonda při vstupu do střední části paláce (foto J. Halama)

 

obr. 4 – místo vstupu do střední části paláce před začátkem výkopů, pohled z nádvoří – od jihozápadu (foto J. Halama)

 

obr. 5 – u vertikální měřičské tyče je vidět hrana palácové stěny, vlevo od ní destrukcemi zavalený hlavní vstup; pohled z nádvoří (foto J. Halama)

 

obr. 6 – detail jižního vnějšího nároží hlavního palácového vstupu – vlevo dole vidět stopy po vypadených či vytrhaných pískovcových blocích ostění, vlevo uprostřed ještě jeden z pískovcový blok v původním osazení; pohled z nádvoří (foto J. Halama)

 

obr. 7 – počátek odkrývání střílny ve stěně paláce, vlevo jižní část zavaleného hlavního vstupu; pohled z nádvoří (foto J. Halama)

 

obr. 8 – detail odkryté palácové střílny, její spodní část byla později zastavěna kameny; pohled z nádvoří (foto J. Halama)

 

obr. 9 - vyzdívání převislých nadzemních partií stěn paláce v místě hlavního vstupu, pohled od jihu (foto J. Halama)

 

TOP