Jakub Halama - Archeologický výzkum v Dubicku – na sklonku doby bronzové tu stála velká osada

 
Části hliněných nádob, zvířecí kosti, fragmenty kamenných a bronzových předmětů či kusy mazanicových stěn obydlí – to vše se už rok nachází při archeologickém výzkumu šumperského muzea na okraji obce Dubicko na Zábřežsku.
 
Celé to začalo již před 90 lety – tehdy, ve 20. a 30. letech 20. století, působil v Dubicku tzv. vlastivědný kroužek místních občanů. Členové kroužku, vesměs rolníci, nacházeli při zemědělských pracích na různých místech v okolí obce pozůstatky pravěkých lokalit. Některé z těchto nalezišť poté amatérsky archeologicky zkoumali. Nejvíce nálezů takto získali na pohřebišti z mladší až pozdní doby bronzové (12. – 9. století př.n.l.) v trati Dubicko, Újezd. K tomuto pohřebišti objevili i soudobé sídliště nedaleko odtud v trati Dubicko, Za kostelem. Výzkumu sídliště se však věnovali pouze okrajově, a tak lokalita dál ukrývala svá tajemství.
 
Vše se ovšem změnilo na podzim roku 2010. Obec Dubicko se rozhodla právě v těchto místech vybudovat novou ulici s řadovými a rodinnými domy. Tímto byla vyvolána potřeba archeologického záchranného výzkumu, kterého se ujalo právě Vlastivědné muzeum v Šumperku. V polovině listopadu 2010 byla provedena skrývka ornice v trase budoucí nové ulice a ihned zahájen výzkum. Místní pracovníci, které doporučila na výkopové práce obec,se však záhy začali potýkat s nepřízní počasí nastupující zimy (obr. 1), a tak byl 1. prosince výzkum přerušen a dokončen v březnu následujícího roku 2011. V květnu výzkum pokračoval v trasách inženýrských sítí (obr. 2) a od června do října začala nová etapa výzkumu v rámci budování jednotlivých rodinných domů (obr. 3).
A co tedy vlastně výzkum zatím odhalil?
 
Na několika místech se koncentrovaly tzv. kůlové jamky, které jsou pozůstatkem dřevěných konstrukcí – pravěkých domů a užitkových staveb, případně nějakých ohrazení. Kůlové konstrukce byly propleteny proutím a omazány hlínou – tzv. mazanicí. Na části vyzvednutých kusů mazanice jsou dobře patrné otisky proutí či opracovaných dřev. Ovšem většinu prozkoumaných objektů tvořily jámy různých velikostí, tvarů a funkcí. Nejhlubší z nich – tzv. jámy zásobní – se zahlubovaly do sprašového podloží 1 až 1,5 m. Při svém dnu se hruškovitě nebo vakovitě rozšiřovaly do stran, a vytvářely tak prostor pro skladování potravinových, především obilných zásob (obj. 4). Jiné jámy zřejmě vznikaly kvůli těžbě potřebné zeminy a po té sloužily jako jámy odpadní. Funkci výrobního charakteru měly menší objekty, kde byly nalezeny zbytky zřícených mazanicových kleneb pícek, uhlíky či struska (obr. 5). Na ploše staveniště bylo zachyceno též několik mělkých žlabů a žlábků, jeden z nich měl téměř až hrotitý profil – tedy nějaký menší příkop? (obr. 6)
 
První nálezy jsme začali získávat ještě před zahájením skrývky, a to pomocí detektorů kovů z vrchní orniční vrstvy (obr. 7). Podařilo se nám nalézt různé bronzové artefakty – fragmenty nářadí (srpy, nože), oděvních doplňků či ozdob (jehlice, náramky) a také tzv. slitky (kousky bronzoviny, které svědčí o práci s tímto kovem přímo v osadě) – obr. 8.
 
Nejčetnější nálezy tradičně tvořila keramika – hliněné nádoby byly vyráběny ještě bez použití hrnčířského kruhu a vypalovány v jednoduchých pecích. V některých objektech se podařilo nalézt větší torza nádob (obr. 9), ze kterých poté šlo slepit celé tvary (obr. 10). Většinou se však v objektech nacházely pouze fragmenty nádob. Po odvezení do muzea musely být nejdříve všechny umyty (obr. 11), poté začala pomalá trpělivá práce muzejního konzervátora při rekonstrukci některých z nich (obr. 12).
 
Kromě přeslenů stojí z keramických nálezů za zmínku miniatura šálku (hračka? kultovní předmět?) – obr. 13 a také velké jehlancovité závaží s otvorem ve své vrchní části k zavěšení (obr. 14), jež zřejmě sloužilo jako závaží u vertikálního tkalcovského stavu či k zatěžování sítí nebo napínání kůží.
 
Dále bylo získáno několik zvířecích kostí a tzv. archeobotanický materiál – uhlíky, vzorky zeminy s rostlinnými makrozbytky a snad i pyly. Analýzy nyní provádí archeobotanická a paleoekologická laboratoř při Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.
 
Výzkum bude v menší míře pokračovat i v následujícím roce 2012, neboť by zde měly vyrůst ještě 2 rodinné domky a také je plánována stavba 6 domů řadových.
 
Odborné vyhodnocení výzkumu sice ještě nějakou dobu potrvá, můžeme ale již nyní konstatovat, že se podařilo odkrýt část rozlehlé osady kultury lužických popelnicových polí – především z časového úseku pozdní doby bronzové (10. – 9. století př.n.l.). Ovšem v jihovýchodní části areálu, na parc. p. Vidomuse jsme zachytili též stopy osídlení mnohem staršího – z několika jam pochází keramika již z neolitu, neboli mladší doby kamenné, a to z období nositelů kultury s lineární keramikou (konec 6. – začátek 5. tisíciletí př.n.l.). Kdo ví, co ještě bude odkryto na dalších parcelách..
 
 
Jakub Halama
archeolog VM Šumperk

 

 

Obr. 1: Výzkum v ploše skrývky budoucí nové ulice – krušné podmínky na konci listopadu r. 2010.

 

Obr. 2: V květnu 2011 se výzkum přesunul do tras budovaných inženýrských sítí – nad samotnými objekty se v západní části staveniště zachovala i tzv. kulturní vrstva.
 
 
Obr. 3: Srpnový výzkum na ploše budoucího rodinného domu p. Dvořáka.

 

Obr. 4: Prozkoumaný objekt č. 126 – zásobní jáma (parc. p. Dvořáka – srpen 2011).

 

Obr. 5: Obj. č. 21 se zbytky mazanicové klenby (trasa ulice - březen 2011).

 

Obr. 6: Vpředu vidět profil menšího příkopu, tmavá výplň ukazuje jeho další průběh (trasa ulice – březen 2011).

 

Obr. 7: Detektorový průzkum orniční vrstvy před skrývkou (listopad 2010).

 

Obr. 8: Detektorový nález vrchní části bronzové jehlice (pokryta zelenou patinou), která sloužila ke spínání oděvu.

 

Obr. 9: V tomto obj. č. 73A bylo nalezeno několik nádob rozlomených jen do několika částí (parc. p. Nováka – červen 2011).

 

Obr. 10: Celá slepená miska z mělkého objektu č. 20 (zkoumán v trase ulice – březen 2011).

 

Obr. 11: Vysychání rozložených umytých fragmentů keramických nádob (muzeum – podzim 2011).

 

Obr. 12: Rekonstrukce jedné z mísovitých nádob, některé části musely být doplněny sádrou (muzeum – podzim 2011).

 

Obr. 13: Vlevo keramický přeslen, vpravo miniaturní nádobka.

 

 
Obr. 14: Odhalená část hliněného závaží s otvorem k zavěšení z obj. č. 73B (parc. p. Nováka – červen 2011).
 
 
TOP