Lenka Kirkosová - „Ukryté tváře“ Kurta a Amei Halleggerových ve sbírkách Vlastivědného muzea v Šumperku

 

Zajímavé poznatky ze života malíře, ilustrátora a scénografa Kurta Halleggera (8. 7. 1901 Šumperk – 10. 10. 1963 Mnichov) zveřejnilo šumperské muzeum v roce 2013 na výstavě, uspořádané k padesátému výročí Halleggerova úmrtí i ve vlastivědném sborníku Severní Morava.1 Ačkoliv v rámci přípravy výstavy probíhal průzkum Halleggerovy tvorby včetně sumarizace dostupné literatury v České republice, velkým přínosem pro získání dalších cenných informací byla návštěva Victora Arletha, synovce Kurta Halleggera, jeho manželky Rutt Arleth, dále sběratele Halleggerova díla, dr. Rainera Nasera, a v neposlední řadě Hanse-Petera Zahna.2 S jejich přispěním byly porovnány fotografie Amei a Kurta Halleggerových s malbami, které jsou pečlivě uchovány v depozitáři Muzea v Šumperku, a byly potvrzeny tak domněnky o Halleggerově autoportrétu v malbě „Spící pierot“ (olej na plátně, 70,2 x 80 cm) a portrétu jeho manželky a kolegyně Amei Hallegger-Bunzl v díle „Žena s vázou“ (olej na plátně, 100,5 x 85 cm).

 

 

 
Kurt Hallegger, „Spící pierot“, olej na plátně, 30. léta 20. století, sbírka VM v Šumperku.

 

Olejomalba „Spící pierot“, zakoupená do sbírek šumperského muzea v roce 1973, zobrazuje malíře jako mladého, nešťastného muže. Sedící mladík oděný do divadelního kostýmu je v tříčtvrtečním profilu opřen o sloupek, s hlavou zvrácenou dozadu. Tělem svírá kytaru, která důmyslným nakloněním vyrovnává kompozici obrazu. Nehledejme však ve spící postavě klasické ztvárnění pierota. Tvář muže je zachycena bez známek komediálního líčení, bez masky ukrývající identitu. Autor se snažil vystihnout především zhrzeného jedince, jenž „v umělém spánku“ přežije období války. Veškerá pozornost směřující na jeho duševní stav je podtržena neutrálním pozadím, které je záměrně provedeno v tmavých barevných tónech. Obraz je Halleggerem pouze signován, nikoliv datován. Z jeho výtvarného projevu a zapojení do aktivit pražské umělecké scény lze však usuzovat, že až do druhé poloviny třicátých let 20. století neměl Kurt potřebu vyjadřovat své pocity v ponuré atmosféře. Změna nastala v roce 1938 podepsáním Mnichovské dohody. Jelikož nepatřil k příznivcům Sudetoněmecké strany, začal se obávat následujících let a také negativního vztahu nastupujícího režimu k modernímu výtvarnému umění.3 V Praze zůstal, nicméně jeho bezradnost z nastalé situace se projevovala v potemnělém prostředí krajinomaleb i ve figurativní malbě, což dokládá zmiňovaná práce, vytvořená zřejmě v roce 1939 jako reakce na dobové okolnosti.

 


 

Kurt Hallegger, „Žena s vázou“, olej na plátně, 30. léta 20. století, sbírka VM v Šumperku.
 

 

Obraz „Žena s vázou“, jež ukrývá tvář již zmíněné malířky Amei Hallegger-Bunzl (31. 12. 1905 Praha – 23. 3. 1995 Mnichov),4 byl zhotoven v téže době. Olejomalba, zapsána do muzejní sbírky již roku 1943, zobrazuje polopostavu mladé ženy z tříčtvrtečního profilu, zahalenou do tmavého šatu, se sytě žlutou pokrývkou na hlavě. Kompozici obrazu vyrovnává pestrá kytice růží a pivoněk ve váze, jež Amei svírá v rukou. Neobdivuje však vůni a krásu květin. Svůj vážný, posmutnělý zrak směřuje ven z obrazu. Ve snaze docílit co nejintenzivnější sugesce mezi malířkou a přihlížejícím divákem obklopil autor i v tomto případě hlavní aktérku neutrálním pozadím.

Ačkoliv se na malbě nachází Halleggerova signatura, spekulace ohledně autorství ukončila až Amei na retrospektivní výstavě Kurta Halleggera v Šumperku v roce 1964. Zároveň upozornila na skutečnost, že dámou na obraze je ona osobně. Pravdivost výroku lze podepřít i dochovanými fotografiemi mladé umělkyně z třicátých let minulého století.

V šumperské muzejní sbírce se nacházejí pouze dvě podobizny od Kurta Halleggera. Je výtečné, že právě tato díla, zachycující tváře obou zmiňovaných umělců, mohou být prezentována společně, tím spíše, že je tomu tak v malířově rodném městě.

V roce 2014 byla rozšířená verze článku publikována ve sborníku Severní Morava č. 100, kde jsou k vidění i dobové fotografie Kurta a Amei Halleggerových.
 
 
Mgr. Lenka Kirkosová
 
 

Poznámky:
1. KIRKOSOVÁ, L., Kurt Hallegger – šumperský rodák. K 50. výročí úmrtí malíře (8. 7. 1901 Šumperk – 10. 10. 1963 Mnichov), o umělcově tvorbě v severomoravském regionu, in: Severní Morava č. 99, 2013, s. 45 – 49. – Výstava „Kurt Hallegger“ byla instalována v Hollarově galerii Vlastivědného muzea v Šumperku (3. 10. – 1. 12. 2013).
2. Victoru a Rutt Arlethovým a dr. Raineru Naserovi tímto děkuji za poskytnuté informace a fotografie.
3. MALIVA, J., Kurt Hallegger, moravský účastník výstav spolku Prager Secession. In: Severní Morava č. 94, Šumperk 2008, s. 12.
4. HABÁNOVÁ, A. (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, katalog výstavy, Liberec 2013, s. 323.

 

Doporučená literatura k tvorbě Kurta Halleggera:

  • Biographisches Lexikon zur Geschichte der bömischen Länder, (A–H), Mnichov–Vídeň, 1979.
  • Biografický sborník Slezska a severní Moravy 1, Ostrava 1993.
  • Daněk, L. – Hastík, J. – Maliva, J., Krajina v tvorbě umělců Olomouckého kraje, Olomouc 2008, s. 15–16, 48–49.
  • Daněk, L. – Hastík, J. – Maliva, J., Figurální tvorba umělců Olomouckého kraje, Olomouc 2010, s. 18, 62–63.
  • Filip, J., Výstava Kurta Halleggera v Šumperku, in: Naše slovo, Šumperk, 3. 12. 1964.
  • Filip, J., K výstavě Kurta Halleggera, in: Kulturní život Šumperka č. 12, Šumperk 1964, s. 3–4.
  • Filip, J., Ještě k výstavě malíře Kurta Halleggera, in: Kulturní život Šumperka č. 1, Šumperk 1965, s. 7.
  • Filip, Z., O malíři Kurtu Halleggerovi, in: Kulturní život Šumperka č. 1, Šumperk 1964, s. 2.
  • Filip, Z., Šumperské portréty, in: Šumperk: město a jeho obyvatelé, Šumperk 1996, s. 214–215.
  • Filip, Z., Kurt Hallegger, in: Kulturní život Šumperka č. 3, Šumperk 1997, s. 16–17.
  • Filip, Z., Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk 2001, s. 25.
  • Filip, Z., Kdo byl kdo, Šumperk 2008, s. 28.
  • Filipová, M. – Turková, A., Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku, Šumperk 2010, s. 26–27.
  • Gutwinski, E., Vzpomínky mého otce Dr. Oskara Gutwinského – část 5, in: Zpravodaj Starého Města pod Sněžníkem roč. XIV, č.11, listopad 2008 [online]. 2015 [cit. 2015-06-12]. Dostupné z: www.staremesto.info/zlatyroh/pdf/2008/11x2008.pdf, www.gutwinski.cz/erwinovy-vzpominky.
  • Habán, I., Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století, disertační práce Univerzity Masarykovy, Brno 2012.
  • Habánová, A. (ed.), Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, Liberec 2013.
  • Horová, A. (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, A-M, Praha 1995, s. 240–241.
  • Kirkosová, L., Kurt Hallegger – šumperský rodák. K 50. výročí úmrtí malíře (8. 7. 1901 Šumperk – 10. 10. 1963 Mnichov), o umělcově tvorbě v severomoravském regionu, in: Severní Morava č. 99, 2013, s. 45–49.
  • Kirkosová L., „Ukryté tváře“ Kurta a Amei Halleggerových ve sbírce Vlastivědného muzea v Šumperku, in: Severní Morava č. 100, 2014, s. 82–84.
  • Klein, J., Gedanken für Gedächtnis… für K. H., in: Mein Heimatbote 1964, s. 108.
  • Lahoda, V. – Nešlehová, M. – Klatovská, M. – Švácha, R. – Bydžovská L. (edd.), Dějiny českého výtvarného umění IV/2, 1890–1938, Praha 1998, s. 135–138.
  • Liedermannová, L., Život a dílo malíře Kurta Halleggera, diplomová magisterská práce Univerzity Masarykovy, Brno 2001.
  • Lizcová, Z., Kulturní vztahy mezi ČSSR a SRN v 60. letech 20. století, Praha 2012.
  • Malá, A. – Malý, Z., Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999. III. díl, Ostrava 1999, s. 49.
  • Maliva, J., Kurt Hallegger, moravský účastník výstav spolku Prager Secession, in: Severní Morava č. 94, 2008, s. 9–16.
  • Neuer Erfolg Kurt Hallegger, Nordmährischer Grenzbote 7. 12. 1943.
  • Pečírka, J., Hallegger, katalog výstavy v Šumperku, Šumperk 1964.
  • Pečírka, J., K výstavě malíře Kurta Halleggera, in: Severní Morava č. 11, 1965, s. 67–71.
  • Pustowka, O., Ausstellung von Gemalden und Grafik, Nordmährischer Grenzbote 53/1927, č. 1, str. 5.
  • Rousová, H. (red.), Mezery v historii 1890–1938. Polemický duch Stř.Evropy – Němci, Židé, Češi, Praha 1994.
  • Spurný, F., Připravuje se výstava malíře K. Halleggera v Šumperku, in: Naše slovo, Šumperk, 3. 11. 1964.
  • Toman, P., Nový slovník československých výtvarných umělců. I. díl A-K, Praha 1947, s. 290.
  • Tomeš, J. M., Oskar Kokoschka, Praha 1988.
  • Wolf, F., Kurt Hallegger und sein Marionettentheater in Mahr. Schönberg, in: Mein Heimatbote 1964, s. 50.
TOP