Milan Dvořák - Brouci Šumperska

 

Entomologický průzkum lokalit Městské skály Šumperk,  vrch Račice Zábřeh, Křížanov a Svébohov probíhal v letech 2010 – 2013. Hlavním cílem této činnosti byl zoogeografický průzkum zaměřený na Hexapoda, Coleoptera.
 
Nálezy čeledí: Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Chrysomelidae, Coccinellidae, Curculionidae, Elateridae, Meloidae, Oedemeridae, Pyrochroidae, Scarabaeidae, Silphidae, Staphylinidae.
 
Typy ekosystémů: Vybrané lokality spadají do Hanušovicko-Rychlebské vrchoviny a Zábřeško-Uničovského úvalu, patřícího do oblasti Mesophytica. Lesní oblasti dubo-bukové, bukové a buko-jedlové.
 
Metoda: sběr jedinců  v podrostu, u cesty na loukách či v ostrůvkovitých remízcích. Smýkání, sklepávání, ruční bodový sběr, sběr ze dřeva.
 
Cíl: mapování výskytu druhů nejen nadčeledi Elateriodae, ale i jiných skupin řádu Coleoptera.
 
 
Páteříček žlutý - Rhagonycha fulva (Scopoli, 1763)
Čeleď: Cantharidae, lokalita: Svébohov, severně od obce 49,924 s.š. – 16,838 v.d. Křížanov, les východně od obce, 49,836 s.š. – 16,802 v.d.
 
Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, žlutým až oranžovým zbarvením. Konec krovek tmavý, larvy se živí jinými larvami hmyzu. Žije převážně v lučních ekosystémech, na květech mrkvovitých rostlin.
 
Páteříček tmavý - Cantharis obscura Linnaeus, 1758
Čeleď: Cantharidae, lokalita: Svébohov, severně od obce 49,924 s.š. – 16,838 v.d. Křížanov, les východně od obce, 49,836 s.š. – 16,802 v.d.
 
Drobný zástupce páteříčkovitých s plochým a měkkým tělem, šedavého zbarvení a žlutě lemovaným štítem. Konec krovek tmavý, larvy se živí jinými larvami hmyzu. Žije převážně v lučních ekosystémech, na květech mrkvovitých rostlin.
 
Prskavec většíBrachinus crepitans (Linneaus, 1758)
Čeleď: Carabidae , lokalita: „Vyhlídka“, Šumperk, severně od obce 49,979 s.š. – 16,983 v.d.
 
Malý zástupce střevlíkovitých, s kovově modravými krovkami a oranžově zbarvenou hlavou, štítem a nohama. Na konci zadečku má žlázu, z níž vypouští na vzduchu prskající tekutinu. Žije na okrajích polí a cest.
 
Střevlík fialový - Carabus violaceus Linnaeus, 1758
Čeleď: Carabidae, lokalita: „Vyhlídka“, Šumperk, severně od obce 49,979 s.š. – 16,983 v.d. Křížanov, les východně od obce, 49,836 s.š. – 16,802 v.d.
 
Velký zástupce střevlíkovitých s převážně černým zbarvením, přecházejícím do fialového kovového lesku na bocích těla. Hojný zástupce obývající lesy, louky a pole, proniká i do zahrad, výškově není vybíravý. Střevlík fialový je jako všichni zástupci v této čeledi dravý, živí se plži, červy a hmyzem.
 
Střevlík polní - Carabus arvensis Herbst, 1784
Čeleď: Carabidae, lokalita: Šumperk, severně od města 49,985 s.š. – 16.982 v.d.
 
Středně velký střevlík s měděným zbarvením majícím po stranách zelenkavé kovové zbarvení.
 
Střevlík zlatolesklý - Carabus auronitens Fabricius, 1792
Čeleď: Carabidae, lokalita: „Vyhlídka“, Šumperk, severně od obce 49,979 s.š. – 16,983 v.d.
 
Velký zástupce střevlíků s nádherným zeleným kovovým zbarvením. Hlava čistě zelená, štít zelenavě měděný a zlatavé zbarvení nohou.
 
Střevlík zrnitý - Carabus granulatus Linnaeus, 1758
Čeleď: Carabidae, lokalita: „Vyhlídka“, Šumperk, severně od obce 49,979 s.š. – 16,983 v.d.
 
Středně velký střevlík s měděným zbarvením a hodně hrubě zrnitými krovkami.
 
Střevlíček - Pterostichus vernalis (Panzer, 1796)
Čeleď: Carabidae, lokalita: Šumperk, severně od města 49,985 s.š. – 16.982 v.d.
 
Velký zástupce střevlíčků s černým tělem, hladkým štítem rozděleným podélnou rýhou a podélně rýhovanými krovkami.
 
Úzkoštítník nosatý - Cychrus caraboidaes (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Carabidae, lokalita: „Vyhlídka“, Šumperk, severně od obce 49,979 s.š. – 16,983 v.d.
 
Středně velký zástupce střevlíkovitých s černým zbarvením úzkým štítem a skoro hladkým povrchem těla.
 
Tesařík ozbrojený - Leptura maculata Poda, 1761
Čeleď: Cerambycidae, lokalita: Svébohov, severně od obce s.š. 49,924 – 16,838 v.d.
 
Podobně rozšířený druh jako předchozí, ale dosahuje dvojnásobné velikosti. Larvy jsou polyfágní, žijí na smrku, buku a dubu, dospělci na květech a živí se nektarem a pylem. Obranné zbarvení, žluté krovky s tmavými pruhy, připomíná vosy a chrání jej pravděpodobně před ptáky.
 
Tetrops praeustus p. (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Cerambycidae, lokalita: Svébohov, severně od obce 49,924 s.š. – 16,838 v.d.
 
Drobný zástupce „ochlupených“ tesaříků spíše ze severských částí Evropy. Tmavě hnědá hlava a štít a žlutavé krovky, na konci tmavě hnědé. Larvy žijí pod kůrou čerstvě odumřelých tenkých větví, jabloní, jeřábů a hlohů.
 
Mandelinka hroznová - Chrysolina staphylaea (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Šumperk, severně od města 49,985 s.š. – 16.982 v.d.
 
Drobná fialová mandelinka, vyskytující se na vlhkých loukách. Larvy se vyvíjejí v hluchavkovitých, například na mátách.
 
Mandelinka olšová - Linaeidea aenea (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Svébohov, severně od obce 49,924 s.š. – 16,838 v.d.
 
Středně velký zástupce mandelinkovitých se zelenavým zbarvením a kovovým leskem. Setkáme se s ní v blízkosti vod na olši.
 
Mandelinka osiková - Chrysomela tremulae Fabricius, 1787
Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
 
Poměrně velký zástupce mandelinek, má černou hlavu a štít a výrazně červené krovky. Brouk s většinou dvouletým životním cyklem. První rok žijí larvy na listech topolů a druhý rok se na jaře objeví dospělci. Je postrachem topolových monokultur.
 
Štítonoš zelený - Cassida viridis Linnaeus, 1758
Čeleď: Chrysomelidae, lokalita: Šumperk, severně od obce, „za lomem před městskými skálami“ 50,001 s.š. – 16,978 v.d.
 
Tvarem jeho tělo připomíná k zemi přitisknutý štít, jenž je světle zelený. Velikost okolo jednoho centimetru. Žije například na mátách, konopici či šalvěji. Larvy se maskují před nepřáteli jejich vlastními výkaly.
 
Halyzia sedecimguttata (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Coccinellidae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
 
Středně velký zástupce slunéčkovitých, oranžového zbarvení a 16 béžových skvrn. Jak dospělci, tak larvy se živí buď mšicemi, či plísněmi. Ve střední Evropě se rozšířila až ve dvacátém století.
 
Slunéčko dvaadvacetitečné - Psyllobora vigintiduopunctata (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Coccinellidae, lokalita: Svébohov, severně od obce 49,924 s.š. – 16,838 v.d.
 
Drobný zástupce slunéček, má žluté zbarvení a na rozdíl od ostatních slunéček se živí především plísněmi.
 
Klikoroh bahenníHylobius transversovittatus (Goeze, 1771)
Čeleď:Curculionidae, lokalita: Šumperk, severně od obce, pod Městskými skalami, 50,006 s.š. – 16,978 v.d.
 
Větší zástupce nosatcovitých, hnědé zbarvení těla je zpestřeno žlutými skvrnami, vytvořenými světlejšími chloupky. Dospělci se živí listy například kypreje vrbice – Lythrum salicaria L. a larvy jejich kořeny, proto byl druh v minulosti použit v severní Americe na biologický boj proti této invazní rostlině.
 
Lalokonosec vejčitýOtiorhynchus ovatus (Linneaus, 1758)
Čeleď:Curculionidae, lokalita: Šumperk, severně od obce, pod Městskými skalami, 50,006 s.š. – 16,978 v.d.
 
Velký zástupce nosatcovitých, černě zbarvený s červenýma nohama. Bělavá beznohá larva žije u kořínků jahodníků, ale také různých druhů trav. Dospělec živící se mimo jiné i listy jahodníku má srostlé krovky a nemůže létat.
 
Nosatčík obecnýProtapion apricans (Herbst, 1797)
Čeleď:Curculionidae, lokalita: Šumperk, severně od města 49,985 s.š. – 16.982 v.d. Šumperk, severně od obce, „za lomem před Městskými skálami“ 50,001 s.š. – 16,978 v.d. Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
 
Velmi malý zástupce nosatců, s vejčitým tvarem těla a šedivým zbarvením, které se odlišuje od následujícího nosatčíka ovocného žlutým zbarvením nohou. Velmi hojný na jetelovinách. Dospělci ožírají listy a larvy květy. Může na této pícnině hodně škodit a doporučuje se provádět sekání dříve, a to již v době kvetení jetele, dřív něž ho nosatčíci zničí.
 
Nosatčík ovocnýOxystoma pomonae (Fabricius, 1798)
Čeleď:Curculionidae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
 
Velmi malý zástupce nosatců, s vejčitým tvarem těla a šedivým zbarvením. Velmi hojný na jetelovinách. Dospělci ožírají listy a larvy květy.
 
Denticollis linearis (Linnaeus, 1758)
Čeleď:Elateridae, lokalita: Šumperk, severně od obce, „za lomem před Městskými skálami“ 50,001 s.š. – 16,978 v.d.
 
Brouk střední velikosti zdánlivě napodobující čeledě Cantharidae a Lycidae. Patří ale do Elateridae podle níž byl i původně pojmenován Charlesem Linném rod Elater, jenž pak byl později přesunut do rodu Denticollis. Zbarvení přechází od černé hlavy s červeným štítem a žlutými krovkami, po černou hlavu lemovanou červeně a červeným štítem s šedivými krovkami. Larva je všežravá, živí se jak okusem mnoha druhů rostlin, tak i lovem jiných larev.
 
Kovařík lemovanýDalopius marginatus (Linneaus, 1758)
Čeleď:Elateridae, lokalita: Šumperk, severně od obce, „závodiště“ 49,991 s.š. – 16,982 v.d.
 
Poměrně hojný druh kovaříků, hnědého zbarvení se světlejším lemováním štítu a krovek. Vyskytuje se na travnatých okrajích lesů a lesních loukách. Může poškozovat rostliny okusem kořínků a klíčků.
 
Kovařík rudýAmpedus cinnaberinus (Eschscholtz, 1829)
Čeleď:Elateridae, lokalita: Šumperk, severně od města 49,985 s.š. – 16.982 v.d.
 
Jeden z mála užitečných kovaříkovitých. Brouk s černou hlavou a hrudí a rudě červenými krovkami. Larva žije v starém trouchnivějícím dřevě a loví jiné larvy brouků.
 
Kovařík šedýAgrypnus murinus (Linneaus, 1758)
Čeleď:Elateridae, lokalita: Šumperk, severně od města 49,985 s.š. – 16.982 v.d.
 
Poměrně velký druh kovaříka skvrnitě šedivého zbarvení vzniklého povrchovými chloupky. Larvy se živí kořeny různých druhů trav a dubu. Může být označen za významného škůdce pícnin.
 
Majka fialová - Meloe violaceus Marsham,1802
Čeleď: Meloidae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
 
Brouk s krovkami kratšími než tělo, v nebezpečí vylučuje hemolymfu, v níž je obsažen prudce jedovatý kantharidin. Majka má velmi zajímavou hypermetamorfózu. Dospělec klade vajíčka na nic netušící opylovače květů. S nimi většinou včelami se vajíčka dostávají do úlů, kde se dále vyvíjejí a požírají včelí vajíčka. V dalším stádiu se kuklí a přezimuje. Na jaře se mění v dospělého brouka.
 
StehenáčOedemera lurida (Marsham, 1802)
Čeleď: Oedemeridae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
 
Velmi drobný a křehký zástupce stehenáčů, u kterého je výjimečné, že samci nemají rozšířená stehna. Je zelenkavě zbarvený, nedosahuje ani jednoho centimetru. Larva se živí shnilým dřevem a humusem, dospělci pylem a nektarem.
 
Ohniváček hřebenorohý - Schizotus pectinicornis (Linnaeus, 1758)
Čeleď:Pyrochroidae, lokalita: Šumperk, severně od obce, pod Městskými skalami, 50,006 s.š. – 16,978 v.d.
 
Zajímavý červeně zbarvený brouk s černou hlavou, červeným štítem a krovkami. Hřebenovitá tykadla a rozměr okolo jednoho centimetru. Larvy se živí jinými larvami hmyzu.
 
Zlatohlávek tmavý - Oxythyrea funesta (Poda, 1761)
Čeleď: Scarabaeidae, lokalita: Zábřeh, východně pod vrchem Račice, 79,888 s.š. – 16,838 v.d.
 
Spíše malý zástupce vrubounů, má hnědé zbarvení a světlé skvrny po celém těle. Jsou vytvořeny světlejšími chloupky a časem se obrušují a ztrácejí. Larva i brouk jsou fytofágní – býložraví. Larva žije i více jak jeden rok v půdě, ožírá kořínky a dorůstá až do 3 cm. Dospělec se živí pylem, nektarem, ale i světlejšími částmi květů.
 
Mrchožrout černý - Phosphuga atrata (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Silphidae, lokalita: „Vyhlídka“, Šumperk, severně od obce 49,979 s.š. – 16,983 v.d.
 
Velmi užitečný brouk patřící do čeledě mrchožroutovití. Je plochý, celý černě zbarvený a pružný. Živí se šneky, žížalami, hmyzem a na mršinách. Díky dlouhému krku prostrčí hlavu až do ulity šneka, kde vypustí trávicí tekutinu a pak jí vysává.
 
Člunotvárník čtveroskvrnný - Scaphidium quadrimaculatum Olivier, 1790
Čeleď: Staphylinidae, lokalita: Šumperk, severně od obce, „za lomem před Městskými skálami“ 50,001 s.š. – 16,978 v.d.
 
Zajímavý malý brouček člunovitého tvaru. Je černě zbarven a má na krovkách čtyři červené skvrny. Dosahuje zhruba 6 mm. Žije v lesích, podhůří hor a vyskytuje se na padlých stromech, na nichž se živí spórami a hyfami hub.
 
 
Závěr:
Systematický zoogeografický průzkum lokalit v okolí Šumperka bude pokračovat i nadále. Zaměřený bude dále na řád Coleoptera, a to především infrařád Elateriformia. Lokality se budou průběžně měnit. V článku nejsou uvedeny kompletně všechny nalezené druhy.

 

Mgr. Milan Dvořák

 

 

200 metrů před vrcholem městských skal, souřadnice 50,006 s.š. – 16,978 v.d.

 

 
 

 

Denticollis linearis
 

 

 

Rozcestí za zahrádkami, 2 km před vrcholem městských skal, souřadnice 49,985 s.š. – 16.982 v.d.
 
 
 

 

Střevlík zlatolesklý Carabus auronitens

 

 
Literatura:
Javorek V. : Klíč k určování druhů ČSR. Olomouc. 1947. 951 p.
Obenbergerger J. :Entomologie II, IV. Praha. 1955. 725 p.
Pokorný V. : Atlas brouků. Praha. 2002.
TOP