Toulky za pověstmi – O Lázích u Bukovice

O kopci Na Lázích (v mapách jej najdeme v podobě Na Lazech) u Bukovice se zachovalo mnoho pověstí a zkazek. Některé z nich posbíral do své sbírky Severomoravských pověstí a zkazek Bohuslav Indra. Ten mimo jiné o Lázích píše: Za dob pronásledování scházeli se prý v těchto místech tajní Čeští bratři ke svým pobožnostem. Jejich tlumený zpěv a světla, používaná při nočních schůzkách, byly příčinou, že lidé vybájili mnohá vypravování o čarodějnicích, které prováděly svoje rejdy pod Lázemi.

I Václav Rýznar zachytil povídání o těchto událostech na Lázích a ve své sbírce Pověsti a zkazky z kraje pod Bukovou horou je nazval Divé ženy v Lázích: Ke vzniku pověstí o divokých ženách daly v severomoravském kraji podnět i hrůzné zážitky lidí ve válečných dobách, zejména v době války třicetileté.

Kníže Karel z Lichtenštejna, který se skoro hned na počátku třicetileté války stal jedním z nejmocnějších pánů nad lidem severní Moravy, byl přísný katolík. Jakmile začal vládnout svým četným panstvím, vydal nařízení, že všichni jeho poddaní se do určité lhůty musí přihlásit ke katolické víře, nebo se musí vystěhovat. Dosti lidí se z jeho panství vystěhovalo, ale dosti bylo i těch, kteří se sice na oko ke katolické víře přihlásili, leč ve svém nitru zůstali věrni víře českobratrské. Tajní nekatolíci se prý k pobožnostem z celého okolí scházívali v hlubokých lesích nejčastěji v Lázích u Jakubovic. Domnívali se, že tady jsou v bezpečí.

Avšak panští zvědové je vyslídili a jedné noci v Lázích obklíčili a zajali. Zatím co vojáci svazovali zajaté muže, ženám se podařilo uprchnout. Utekly do sousedních lesů v Lísku a odtud domů. O zajatých mužích bylo hned rozhodnuto. Buďto se zřeknou své víry, nebo budou na místě popraveni. Bratři zvolili raději smrt. Vojáci jim rozvázali pouta, kázali jim chopit se motyk a lopat a vykopat si vlastní hrob. Když byly hromadné hroby vykopány, bratři se spolu rozloučili, vystoupili z vykopaných šachet na okraj lesa, kde je vojáci oběsili. Jejich mrtvá těla pak prý naházeli do tří vykopaných šachet a zasypali hlínou.

Když se o tom zločinu dověděly ženy popravených mužů, zhrozily se tak, že vzaly své děti a to nejnutnější, co měly, a uprchly do lesů, kde se skryly v neproniknutelných houštinách. Přebývaly tu ve vyhrabaných doupatech, dutých stromech, v jamách, pod přístřešky bludných balvanů, o hladu, v cárech. Do vesnice se vrátit neodvážily, protože vojáci po nich ustavičně pátrali a bez milosti je zabíjeli. Jenom v noci a někdy i v pravé poledne, když vojáci a panští drábové seděli u oběda nebo spali, se uprchlé ženy jako stíny ploužily křovinami po mezích a podle potoků k lidským příbytkům a prosily o trochu jídla.

 

Kopec s názvem Na Lázích (Na Lazech) se nachází v katastru obce Jakubovice a jeho úpatím vás povede červeně značená turistická cesta. Nastoupit na ni se dá na sedle Hambálek, nazývaném Čertí brána. Asi po půl kilometru pod cestou uvidíte dalšími pověstmi opředenou Čertí skalku – vápencový skalní útvar. Stezka vás dovede až do Horních Studének nebo do Štítů. 

 

Mgr. Mária Kudelová

 

 

obrázek obrázek obrázek obrázek obrázek  

 

TOP