Pozdně barokní kolekce soch apoštolů a evangelistů našla své místo ve stálé expozici Muzea Šumperk

Soubor 15 polychromovaných dřevěných skulptur nově instalovaný ve stálé expozici šumperského muzea je významným dokladem pozdně barokního sochařství na našem území. Zachycuje postavy apoštolů a evangelistů v životní velikosti a vytvořen byl v 70. letech 18. století pro kostel sv. Michaela Archanděla v Králíkách. Dnes je převážná část této sochařské kolekce součástí sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku, jelikož sochy byly zakoupeny na začátku 20. století do někdejšího šumperského soukromého muzea Hanse Höniga, tvořícího základ dnešního sbírkového fondu Vlastivědného muzea v Šumperku. Část souboru je v majetku Městského muzea Králíky.

Kolekci tvoří všech dvanáct apoštolů, tedy sv. Jan Evangelista, sv. Petr, Jidáš Iškariotský, sv. Ondřej, sv. Jakub Mladší, sv. Bartoloměj, sv. Tomáš, sv. Jakub Starší, sv. Filip, sv. Matouš, sv. Juda Tadeáš a sv. Šimon Kananejský, dále zbývající dva evangelisté, sv. Marek a sv. Lukáš, i apoštol národů sv. Pavel.

Do Šumperka bylo převezeno v roce 1900 celkem 14 soch z tohoto souboru. V té době totiž procházel interiér kostela v Králíkách renovací a sochy byly odstraněny. Z jakého důvodu tomu tak bylo, dnes nevíme. Lze se pouze domnívat, že tak bylo rozhodnuto kvůli špatnému stavu děl, popřípadě neodpovídaly dobovým požadavkům výzdoby. Naštěstí se v Králíkách pohyboval šumperský malíř Josef Kunscher, který ve zdejším kostele restauroval hlavní oltář, a zprostředkoval nákup soch do muzejních sbírek v Šumperku. V roce 1908 byly dvě sochy převezeny zpět do Králík, konkrétně postavy sv. Matouše a sv. Lukáše, kde byly uloženy ještě se sochou sv. Šimona Kananejského (?) do nově vznikajících sbírek dnešního Městského muzea Králíky. Ostatních 12 polychromovaných dřevořezeb bylo v Šumperku instalováno v nově vznikající muzejní expozici v bývalém dominikánském klášteře. Po 1. světové válce byla muzejní expozice přestěhována do prostor tzv. Geschaderova domu. Součástí této instalace bylo několik soch apoštolů. Ostatní figury našly zřejmě své místo v prostorách bývalého klášterního kostela. V sedmdesátých letech minulého století byly dřevořezby restaurovány a poté převezeny na zámek Jánský Vrch v Javorníku, který byl v té době pod správou Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Celkem deset soch tu bylo k vidění do jara roku 2019, dvě dřevořezby zůstaly v prostorách šumperského muzea. Zbývající tři sochařské práce se nacházely v Králíkách. Díky navázané spolupráci se podařilo na výstavě Příběhy apoštolů a evangelistů (11. 4. – 16. 6. 2019, Výstavní síň Muzea Šumperk) po více než 100 letech představit soubor opět kompletní. Během této instalace se obě muzea shodla, že uměleckohistorická hodnota soch tkví v kompletnosti celé sestavy, a tak sochy zůstaly v prostorách šumperského muzea a budou dlouhodobě vystaveny v arkádové galerii Pavlínina dvora.

Jak napovídá kompozice jednotlivých figur, cíleně určená pro divákův pohled zezdola, sochy byly původně osazeny na pilířích hlavní lodi kostela, na dřevěných konzolách, odkud shlížely na příchozí. Ty byly společně se sochami převezeny do Šumperka, údajně byly však neúmyslně zničeny v 90. letech minulého století při rozsáhlé rekonstrukci šumperského klášterního kostela.

Co se týče autorství soch, objevila se hypotéza L. Kirkosové, že sochy mohly vzniknout již v 1. polovině 18. století a pocházet od neznámého sochaře z okruhu východočeských následovníků barokního mistra Matyáše Bernarda Brauna. Tato teze se však dostala do slepé uličky a nakonec se ukázala jako mylná. Správné určení datace a původu soch apoštolů a evangelistů veřejně publikoval nedávno D. Polách. Dle pamětní knihy farního kostela v Králíkách by autorem soch měl být místní sochař Josef Umlauf, podle výše zmíněného šumperského historika sochařské práce pocházejí z dílny Michala, Ignáce či Floriána Tomáška, nicméně tuto možnost nepotvrdila zevrubná studie A. Sekaniny o tvorbě Ignáce Tomáška, nejpravděpodobnějšího kandidáta na autorství soch z této sochařské rodiny. Připsal mu pouze autorský návrh hlavního oltáře. Otázku kolem autora tak prozatím necháváme otevřenou.

Lenka Müllerová

 

Použitá literatura:

  • Polách, D., Povídání o vyřezávaných sochách apoštolů a evangelistů z šumperského muzea. In: Historické toulky Šumperskem III, Štíty 2018, s. 224–231.
  • Sekanina, A., Ignác Tomášek (1729 -1802). Jedelský sochař pozdního baroka na pomezí severní Moravy a východních Čech. In: Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci č. 314, Olomouc 2017, s. 37–60.
  • Kirkosová, L., Dvanáct apoštolů z poutního místa Hora Matky Boží. In: Kulturní život Šumperka, prosinec 2017, s. 1–2.

 

 

fotografie

Sv. Ondřej, polychromovaná dřevořezba, 70.–80. léta 18. století. VM v Šumperku, sbírka šumperského muzea (H 21779). Foto P. Kozáková.

 

 

fotografie

Sv. Marek, polychromovaná dřevořezba, 70.–80. léta 18. století. VM v Šumperku, sbírka šumperského muzea (H 21782). Foto P. Kozáková.

 

 

fotografie

Sv. Pavel, polychromovaná dřevořezba, 70.–80. léta 18. století. VM v Šumperku, sbírka šumperského muzea (H 21780). Foto P. Kozáková.

 

 

fotografie

Několik soch ze souboru bylo umístěno v 1. polovině 20. století v tzv. Geschaderově domě v Šumperku. Tehdejší expozici zachycuje olejomalba od Friedricha Engela z roku 1925, která je součástí sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku (H 6016). Foto E. Petrášová.

 

 

fotografie

Sochařská kolekce byla po více než 100 letech představena veřejnosti na výstavě Příběhy apoštolů a evangelistů (11. 4. – 16. 6. 2019, Výstavní síň Muzea Šumperk). Foto P. Kozáková.

 

 

fotografie

Pohled do nově reinstalované stálé expozice Muzea Šumperk. Foto L. Müllerová.

 

 

fotografie

Zakoupené sochy byly zapsány do přírůstkové muzejní knihy pod čísly 1092–1105. Foto L. Müllerová.

 

TOP