M. Dvořák - Geologický průzkum hornin a minerálů vyskytujících se na soutoku Hučivé a Divoké Desné

Geologický průzkum lokality soutoku Hučivé a Divoké Desné probíhal po dobu dvou let, v roce 2016 a 2017. Výzkum byl zaměřen na druhovou rozmanitost hornin, případně v nich obsažených minerálů, na lepší poznání geologie a hornin oblasti a následnou dokumentaci v muzejních sbírkách. Výzkum se také teoreticky dotýkal síly vodního toku a jeho vlivu na roznášení hornin z původních výchozů dál po proudu.

Říčky Hučivá a Divoká Desná spojují dvě oblasti Hrubého Jeseníku. Hučivá vychází z Keprnické hornatiny a Divoká z Pradědské hornatiny, patřící do desénské skupiny. Samotný soutok těchto dvou vodních toků je branou do Hanušovické vrchoviny a řeka Desná protéká po soutoku její střední částí, Šumperskou kotlinou. Délka povodí Hučivé Desné je 8 km a povodí plošně zabírá 19 km2. Divoká Desná je jen nepatrně delší, má 12,3 km, a plocha jejího povodí je 43,8 km2.

Obě hlavní části, Keprnická a Pradědská hornatina, jsou složeny z velké části metamorfovanými horninami. Jednou z nejstarších je například keprnická rula, jejíž stáří se odhaduje na 1,4 mld. let. Nejdůležitější horotvornou činností bylo variské vrásnění mezi obdobím svrchního devonu a spodního permu. Proběhla v něm metamorfóza a vrásnění a vznikla většina vyvřelých hornin. Geologickým podkladem Hrubého Jeseníku je silesikum s velmi složitou geologickou historií. V jeho tak zvaných klenbách, a to keprnické, desenské a vidnavské, vycházejí velmi staré, starohorní horniny. Patří sem například již zmíněná keprnická rula, i další typy rul, svorů a erlánů. V devonu probíhala také sopečná činnost, jež dala vzniknout dvěma amfibolitovým masívům, jesenickému na severu a sobotínskému na jihu. Převládají v nich amfibolity (Melzer, 1993).

Povodí Hučivé Desné patří téměř celé desénské skupině. Na nejhornějším toku, zhruba 1 km od pramene, zasahuje do vrbenské skupiny se světlými kvarcity a fylity. Společné jsou pro obě říčky jen valouny křemene a pegmatitu.  

Jednotlivá místa sběru hornin byla vybrána v blízkém okolí soutoku obou říček. Prvním je místo na Hučivé Desné, 500 m nad soutokem s Divokou Desnou.

Hučivá Desná, 500 m nad soutokem s Divokou Desnou

 

 

Zde bylo nalezeno několik větších i menších valounů granáticko-staurolitického svoru s křemičitou čočkou. Obsahují bohaté množství krystalů staurolitu a granátu.

Krystaly staurolitu a granátu ve svoru

 

 

Krystaly staurolitu a granátu ve svoru

 

 

Velmi zajímavým nálezem byla i skvrnitá rula s obsahem biotitu, granátu a magnetitu.

Shluky magnetitu v rule

 

Magnetit v rule 

 

 

Podobně zajímavý byl nález křemene s živcem, slídou a turmalínem (skorylem).

Turmalín v křemeni

 

 

Většina vzorků byly buď světle šedé aplitické ruly, či okaté ruly. Zajímavostí byla rula s obrácenou vrásou.

Druhé místo sběru na Divoké Desné bylo dva kilometry nad soutokem s Hučivou Desnou.

Divoká Desná, 2 km nad soutokem s Hučivou Desnou, proti proudu

 

 

Zde již byly zaznamenány nejen ruly a svory, ale i kvarcity a metamorfované pegmatity. Prvním z nálezů je poloostrohranný valoun grafitického kvarcitu. Strany tohoto valounu připomínají druhotné opracování člověkem, ale jsou přírodního původu.

Grafitický kvarcit. Divoká Desná, 2 km nad soutokem s Hučivou Desnou.

 

 

Druhým valounem je tmavý grafitický svor. Jedná se o valoun „žehličkovitého“ tvaru, vzniklý odštěpením od velkého balvanu.

Grafitický svor. Divoká Desná, 2 km nad soutokem s Hučivou Desnou 

 

 

Následují valouny metamorfovaného a muskovitického pegmatitu. Seznam valounů z tohoto místa uzavírají sekreční křemen z ruly, páskovaná rula a okatá rula. Zajímavými nálezy z místa jeden kilometr nad soutokem s Hučivou Desnou byly ještě světlý drakovský kvarcit, černá kvarcitická břidlice a sericiticko-chloritický fylit.

Divoká Desná, 1 km nad soutokem s Hučivou Desnou, proti proudu

 

 

Poslední místo, jež sloužilo jako místo porovnávací, bylo 500 metrů pod soutokem říček Hučivé a Divoké Desné.

Desná, 500 m pod soutokem s Hučivou Desnou, proti proudu

 

 

Na tomto místě se potvrdil výskyt hornin z obou vodních toků. Různé druhy amfibolitů, metagranitů, staurolitických svorů a rul.

Na všech sledovaných místech byla více než polovina valounů složena z různých druhů rul, především okaté a páskované ruly. Z jedné třetiny byly zaznamenány staurolitické svory a křemeny a v menšině byly zastoupeny amfibolity. Zajímavým porovnáním jsou prakticky se nevyskytující kvarcity v říčce Hučivé Desné, ale naopak v Divoké Desné je jich okolo 30 %. Amfibolity v Hučivé Desné téměř chybí, ale v Divoké Desné jich je zhruba jedna třetina. Přímo v řece jsou vidět horninové výchozy, a to například nad soutokem Hučivé Desné.

Horninový splaz. Hučivá Desná, 500 m nad soutokem s Divokou Desnou, proti proudu

 

 

Literatura:

Burkart E. Moravské nerosty a jejich literatura. Akademie věd, Praha, 1953. p: 1003.

Melzer M., Schulz J. a kol. Vlastivěda Šumperského okresu. Šumperk, 1993. p: 585.

Mísař Z. a kol. Geologie ČSSR I., Český masív. Praha, 1983. p: 333.

Geologická mapa ČR 1:50 000.

TOP