Jakub Halama - Další bronzový depot z našeho regionu

Před dvěma lety jsme veřejnost na stránkách našeho sborníku informovali o zajímavém objevu bronzového depotu z mladšího pravěku, sestávajícího z honosné štítové spony a pěti tordovaných nákrčníků (Halama 2015). A letos v květnu přibyl do muzejních sbírek další pozoruhodný nález obdobného charakteru. V lesích mezi Zábřehem a Mohelnicí, mimo jakoukoli známou archeologickou lokalitu (přesné místo zatím nemůžeme z pochopitelných důvodů zveřejnit), totiž nalezl p. Lukáš Chamlar pomocí detektoru kovů soubor bronzových předmětů. Rozpoznal důležitost nálezu a ihned zkontaktoval archeologa našeho muzea. Předměty tak mohly být odborně vyzvednuty a archeologická situace řádně zdokumentována.

Pod svrchní vrstvou tmavé humusovité zeminy se po začištění situace objevilo okrouhlé ústí keramické nádoby a uvnitř vedle sebe ležely dva spirálovité nápažníky (obr. 1), pod nimi se v nádobě nacházely čtyři celé srpy, sekerka s tulejkou a velká puklice (faléra) - obr. 2.

obr. 1: Postupné odkrývání depotu (1. fáze) – ústí nádoby se dvěma nápažníky uvnitř.

 

obr. 2: Postupné odkrývání depotu (2. fáze) – čtyři srpy, sekerka a puklice (faléra).

 

Ve střední části nádoby bylo naskládáno 11 (!) celých náramků (obr. 3) a na dně ještě dvě jehlice, část nákrčníku, kopí a fragment plechové nádoby.

obr. 3: Postupné odkrývání depotu (3. fáze) – sekerka a soubor náramků.

 

Ukázalo se tedy, že do keramické nádoby amforovitého tvaru (bohužel byla tlakem okolní zeminy zcela rozpraskána) někdo kdysi naskládal 24 bronzových předmětů, většina z nich byla navíc celá a ve vynikajícím stavu zachování (obr. 4).

obr. 4: Soubor nakonzervovaných bronzových předmětů ukrytých v nádobě.

 

Z funkčního hlediska tvoří většinu artefaktů z nalezeného souboru šperky a ozdobné součásti oděvu. Impozantní jsou zejména oba spirálovité nápažníky. Jeden byl bohužel rozlámaný do několika žeber, druhý se naštěstí zachoval v původním tvaru. Je stočený z tenkého bronzového proužku, s vně připojeným středovým příčně přesekávaným žebrem. Oba konce přecházejí v tyčinku, vně zdobenou rytím (obr. 5).

obr. 5: Spirálovitý nápažník.

 

Z našeho regionu jsme doposud takovýto artefakt neměli, pouze jednotlivé fragmenty. Všech 11 náramků představuje stejný typ – tzv. tyčinkové náramky s rozevřenými konci. Liší se pouze zdobením – většinu z nich pokrývá z vnější strany rozmanitá rytá výzdoba, dva z nich však kombinují rytí s plastickými žebérky (obr. 6).

obr. 6: Soubor 11 tyčinkových náramků s rozevřenými konci.

 

Další šperk představuje část nákrčníku s tordovaným tělem okrouhlého průřezu. Technologickou zajímavostí jsou jistě dvě jehlice (jedna z nich zlomená), neboť nemají dokončenu finální úpravu povrchu – nejsou zabroušeny hrany vzniklé po odlití do formy a chybí jakákoli obvyklá rytá výzdoba. Zdá se totiž, že při jejich odlévání došlo k posunutí formy, takže finální úprava poté postrádala smysl – jde tedy zřejmě o nepodařené výrobky, zmetky (obr. 7).

obr. 7: Dvě jehlice s nedokončenou finální úpravou.

 

V depotu se dále nacházelo nářadí – čtyři celé srpy (typ s řapem a postranním výčnělkem - obr. 8) a sekerka s tulejkou a malým ouškem, tělo zdobí plastické lišty (obr. 9). Zbraně reprezentuje část kopí, ovšem pouze v podobě fragmentu středové části tulejky a postranních listů.

obr. 8: Čtyři srpy s řapem a postranním výčnělkem.

 

obr. 9: Sekerka s tulejkou a ouškem.

 

Vysloveně vzácností je část plechu s přehnutým okrajem a přinýtovaným páskem – pravděpodobně část nádoby s madlem nebo dokladem opravy (obr. 10). Tepané bronzové nádoby představují málo frekventovaný nález, a musely tak být ve své době drahým a ne každému dostupným předmětem.

obr. 10: Pravděpodobně okraj plechové nádoby s nýtem.

 

U posledního předmětu z depotu se zastavíme podrobněji. Takováto velká litá a dotepávaná oble klenutá puklice s vybíjenou výzdobou v podobě soustředných kružnic tvořených perličkami je z Moravy známa pouze v několika exemplářích. Našemu nálezu chybí vrcholový knoflík, který byl k tělu připevněn pomocí nýtu – zbyl po něm pouze otvor (obr. 11). Nejlepší analogie shledáváme v depotu z Křenůvek a hlavně ze Štramberka (obr. 12). Funkčně jsou tyto puklice považovány za součást koňských postrojů a zdá se, že uvedené vícedílné moravské faléry s vybíjenou výzdobou lze považovat za autochtonní produkt, který je zatím chronologicky vázán na mladší stupeň doby popelnicových polí (Salaš 2005, 123-124) – tedy stupeň H B1 (starší úsek pozdní doby bronzové, cca 10. stol. př. n. l.).

obr. 11: Puklice s vybíjenou výzdobou – pravděpodobně faléra z koňského postroje.

 

 

obr. 12: Analogické nálezy falér z depotu Štramberk 2 (dle Salaš 2005, tab. 435:49-50).

 

V obou zmíněných depotových celcích nacházíme analogie i k většině ostatních předmětů, takže uvedenou dataci pravděpodobně bude možné vztáhnout na celý náš bronzový nález. Otázkou zůstává, zda šlo o ukrytý majetek, nebo o obětinu, i když z výsledků posledních bádání a historických analogií vyplývá, že pravděpodobnější je spíše ta druhá možnost.

Tento zajímavý nález bude veřejnosti poprvé představen v rámci šumperské muzejní noci (9. 6. 2017). Poté ještě dojde k dokončení konzervace bronzových předmětů a k pokusu o slepení fragmentarizované keramické nádoby. Také tento předkládaný stručný článek je možno brát pouze jako předběžný, nález si jistě zaslouží ještě podrobnější analýzu.

Jakub Halama, archeolog VMŠ

 

Použitá literatura:

HALAMA, J.: Proč byl v zemi ukryt pravěký poklad bronzových šperků? Severní Morava 101, 2015, s. 53-58.

SALAŠ, M.: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno 2005.

 

TOP