Juraj Hovorka

 

23. 9. – 13. 11. 2016

Muzeum Šumperk (Výstavní síň)

Věhlasný sochař Juraj Hovorka, který přispěl svým umem k vývoji moderního sochařství na Slovensku, svůj zájem věnuje rovněž kresbě, malbě, grafice a své umělecké názory rozvíjí rovněž v oblasti užitého umění, konkrétně při tvorbě uměleckého šperku. Výstava, jež je uspořádaná k příležitosti 90. výročí narození Juraje Hovorky pocházejícího z šumperského regionu, nabídne průhled do umělcovy rozmanité tvorby.

Vernisáž proběhne v pátek 23. září v 17.00 hod.

Vstupné: plné 40 Kč, snížené 20 Kč, děti do 6 let zdarma

 

 

Juraj Hovorka se narodil 17. května 1926 ve Vikýřovicích, nicméně své dětství a mládí prožil v Bratislavě, kde jeho otec Jozef Hovorka studoval právo. V roce 1939 se na krátký čas s rodinou vrátil na Moravu, kde období druhé světové války strávil v Olomouci a posléze v Ostravě. Zájem o umění, jež v něm probudila matka, a své výtvarné schopnosti rozvíjel nejprve v soukromé škole malíře Aljo Berana (1907 – 1990), poté, mezi lety 1946 – 1948, u Jana Zrzavého, Vladimíra Navrátila a Josefa Vineckého na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde absolvoval studia na Ústavu výtvarné výchovy. Oblibu v modelování a touha proniknout více do sochařského umu jej z hanácké metropole zavedla do Hořic v Podkrkonoší, kde v letech 1948 – 1951 absolvoval studia na Vyšší průmyslové škole kamenické a sochařské. Následujících pět let docházel do ateliéru profesora Jozefa Kostky, aby úspěšně ukončil svá vysokoškolská studia absolvováním Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, a to v roce 1956, respektive roku 1957, poněvadž mu bylo působení na akademické půdě prodlouženo tzv. čestným rokem. Z osobních i profesních důvodů se v Bratislavě nakonec rozhodl usadit a zejména svými exteriérovými sochařskými realizacemi se zapsal nejen do současné tváře slovenského hlavního města, ale také do vývoje moderního sochařství na Slovensku.

Vedle monumentální plastiky se Juraj Hovorka věnuje komornímu sochařství, neztratil zájem o kresbu a malbu, od konce osmdesátých let našel cestu i ke grafice, a své umělecké názory rozvíjí rovněž v oblasti užitého umění, konkrétně při tvorbě uměleckého šperku.

Vybrané náměty zpracovává v nejrůznějších materiálech, okouzlen je především strukturou kamene, dřeva a kovu, často však využívá i sádry či epoxidu. Jeho rozpětí inspirace je stejně obšírné. Ve svých dílech osobitě reaguje jak na umění starověku, tak na dobové trendy druhé poloviny 20. století.   

 

 

 

 

Juraj Hovorka, Honba na čarodějnice, bronz, 1998.

 

 

 

Juraj Hovorka, Divoká Desná, dřevo, 80. léta 20. století.

 

 

TOP