Nástěnné textilie přivezené reemigranty ze Zelova

Inv. č.: H 18976,1,2, sbírka šumperského muzea v Šumperku, podsbírka historická.

 

Vyšívané textilie určené k zavěšení na stěnu pocházejí z majetku rodiny reemigrantů, kteří se po roce 1945 usadili ve Vikýřovicích. Od dvacátých nebo třicátých let minulého století byly běžně používány jako kapsář na hřebeny a nástěnná kuchařka v jejich domácnosti v Zelově v dnešním Polsku.

Zelov založili roku 1803 pobělohorští exulanté, kteří opouštěli Čechy a Moravu a odcházeli do Pruska za náboženskou svobodou. Zelovské evangelické rodiny byly konzervativní, udržely si specifickou zbožnost a morálku, žily striktně dle biblických zásad. Drahocenné české zpěvníky, katechismy a především bible se v rodinách dědily. 

V roce 1919 se v Československé republice objevila myšlenka repatriace potomků náboženských exulantů, která by odčinila pobělohorské křivdy. Vydání zákona o pozemkové reformě umožňovalo přidělení půdy reemigrantům. Původní velkorysá koncepce přijetí všech přihlášených rodin se ukázala jako nereálná, bylo rozhodnuto o spíše symbolickém pojetí repatriace a vybrány byly právě rodiny ze Zelova a z tehdy ruské Volyně. Prvním místem v republice, kam reemigranti přesídlili, byl Zábřeh. První navrátilci dorazili vlakem na Nový rok 1923. Rodiny si ze Zelova vezly veškerý majetek včetně zemědělského vybavení a dobytka. Ubytování a pozemky k hospodaření jim byly přiděleny ve Velkém dvoře, který byl na památku někdejšího majitele panství, rovněž pobělohorského exulanta, Ladislava Velena ze Žerotína, pojmenován Žerotínov. V roce 1925 se šestnáct dalších rodin ze Zelova a Volyně usadilo ve Vikýřovicích. Potomci pobělohorských exulantů ze Zelova a Volyně přicházeli na Šumpersko také po skončení druhé světové války. Země otců, ke které po generace vzhlíželi, jim však přinesla zklamání. Přišli do kraje, kde našli Němce čekající na odsun, jejich domy již byly často zabrané přistěhovalci z vnitrozemí. Setkali se s nepřátelsky naladěným obyvatelstvem, které nerozumělo jejich zbožnému životu ani kulturní tradici. Velká skupina zelovských reemigrantů vstoupila do českobratrského sboru v Šumperku, mnozí se stali členy sborů Bratrské jednoty baptistů ve Vikýřovicích a v Šumperku.

Kapsář i nástěnnou kuchařku ze Zelova si do 5. června můžete prohlédnout v zábřežském muzeu na výstavě Evangelíci na Šumpersku.

 

Kristina Lipenská

historička umění, kurátorka uměleckých podsbírek VM v Šumperku

 

obrázek

obrázek

TOP