Josef Lubič – Jan Amos Komenský

Inv. č.: H 11 572, sbírka zábřežského muzea v Šumperku, podsbírka historická.

 

Před 400 lety, v neděli 8. listopadu 1620, nedaleko Prahy na návrší Bílé hory proti sobě stanula vojska českých stavů na jedné straně a vojska Katolické ligy spojená s císařskou armádou na straně druhé. Jak bitva dopadla, víme, stavovské vojsko bylo poraženo, český král Fridrich Falcký uprchl a císař Ferdinand II. Habsburský nechal povstalce stíhat. Vůdci stavovského povstání, pokud neodešli do ciziny, byli pozatýkáni a 27 z nich bylo v roce 1621 popraveno na Staroměstském náměstí, ostatním byl zkonfiskován jejich majetek i statky.

Jedním z představitelů nekatolíků byl i Jan Amos Komenský, poslední biskup Jednoty bratrské, pedagog, filosof a spisovatel. 15. listopadu si připomeneme 350 let od úmrtí tohoto významného zakladatele moderní pedagogiky, kterému se také říká Učitel národů. Po vydání Obnoveného zřízení zemského pro Moravu v roce 1628, kterým se prohlašovalo katolické náboženství jako jediné povolené vyznání, byl nucen odejít ze země a působit v exilu. První ženou Jana Amose Komenského byla Magdalena Vizovská, která žila v domě Pod Podloubím v Zábřehu, kde se v současnosti nachází zábřežské muzeum. Osobnost J. A. Komenského se stala námětem pro grafický list výtvarníka Josefa Lubiče, jenž by se letos dožil 85 let a jemuž je věnována část výstavy Umělci našeho kraje. Grafika je vytištěna na ručním papíře a zachycuje poprsí J. A. Komenského z tříčtvrtečního profilu, podobizna je doplněna nejvýznamnějšími stavbami v historickém jádru Zábřehu, a to domem Pod Podloubím, kostelem sv. Barbory, kostelem sv. Bartoloměje a zábřežským zámkem.

 

Pavlína Janíčková

historička, kurátorka historických podsbírek VM v Šumperku

 

obrázek 

TOP