Vědeckovýzkumná činnost

1. Vědeckovýzkumná činnost v Okresním vlastivědném muzeu v Šumperku (od vzniku muzea do roku 2000)

1.1. Organizace vědeckovýzkumné činnosti v OVM v Šumperku

Vědeckovˇýzkumná činnost ve Vlastivědném muzeu v Šumperku má už svou mnohaletou tradici.(Původně se naše muzeum jmenovalo Vlastivědný ústav v Šumperku, později Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku a nyní Vlastivědné muzeum v Šumperku, příspěvková organizace. V tomto textu je pro všechna období používáno jednotné označení Vlastivědné muzeum v Šumperku). Většina odborných pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací (geolog, botanik, zoolog, archeolog, etnograf a několik historiků) se kromě sbírkotvorné, výstavní a popularizační činnosti zapojuje i do vědeckovýzkumné práce.

Ředitelem VM byla jmenovaná vědecká rada muzea, složená z odborných pracovníků VM a od roku 1994 také z externích členů – oponentů z vysokých škol a ústavů AV z Olomouce, Opavy aj.

Každý odborný pracovník je tak objektivně hodnocen specialistou ze svého oboru z jiné instituce. V případě přílišné pasivity nebo nezájmu a absence je oponent nahrazen jiným.

Do roku 2004 tvořili externí část vědecké rady Vlastivědného muzea v Šumperku tito vědečtí a odborní pracovníci:

PhDr. Miloslava Hošková, CSc.
ředitelka
Vlastivědné muzeum
OLOMOUC

RNDr. Zbyněk Hradílek
Katedra botaniky PřF UP
OLOMOUC

PhDr. Pavel Michna
Státní památkový ústav
OLOMOUC

PhDr. Tomáš Niesner
Muzeum
BRUNTÁL

PhDr. Marie Schenková
Slezské zemské muzeum
OPAVA

PhDr. Arnošt Skoupý, CSc
Katedra historie UP
OLOMOUC

RNDr. Jaroslav Starý, PhD
Katedra zoologie PřF UP
OLOMOUC

Prof. RNDr. Jan Zapletal, CSc
Katedra geologie PřF UP
OLOMOUC

Členy VR VM v Šumperku byly dále odborní pracovníci VM v Šumperku (viz Přehled výzkumných úkolů), v čele s tehdejším ředitelem, etnografem PhDr, Milošem Melzerem, CSc.

Schůze vědecké rady se konaly dvakrát ročně. První schůze je vždy jen interní, pouze za účasti odborných pracovníků VM v Šumperku a druhá se koná i za účasti externích členů VR – oponentů.

Na schůzích vědecké rady VM každý odborný pracovník nejprve charakterizoval výsledky své práce za uplynulý kalendářní rok a potom nastínil program na rok následující. Po vystoupení každého odborného pracovníka následovala diskuse, ve které nejprve příslušný oponent zhodnotil jeho práci. Potom se se svými otázkami a připomínkami zapojili do rozpravy i ostatní účastníci schůze.

Postup při řešení každého výzkumného úkolu byl následující:

  1. Předložení návrhového listu
  2. Schválení ředitelem
  3. Řešení
  4. Ukončení

Většina výzkumných úkolů byla víceletá. Každý rok se předkládá roční zpráva. Po ukončení úkolu je vypracována závěrečná zpráva, která se ukládá v archívu OVM v Šumperku. Většina závěrečných zpráv slouží jako podklad pro pozdější publikaci.

V VM v Šumperku jsou řešeny pouze takové vědeckovýzkumné úkoly, které mají souvislost se sbírkovým fondem: buď jsou při řešení úkolu sbírky získávány nebo výzkumný úkol vychází ze stávajících sbírek.

 

1.1.2. Přehled nejdůležitějších směrů a témat vědeckovýzkumné činnosti v VM v Šumperku

 

GEOLOGIE

Ve funkci geologa byl v muzeu od roku 1967 RNDr. Zdeněk Gába, který svou vědeckovýzkumnou činnost zaměřil především na studium ledovcových souvků, tj. drobnějších kamenů, které k nám byly přisunuty ledovcem ze severu Evropy. Výsledky výzkumu byly dokumentovány a shrnuty v mnoha vědeckých i populárních statích. Za celoživotní práci v tomto oboru bylo RNDr. Z. Gábovi uděleno čestné členství v evropské společnosti pro výzkum souvků se sídlem v Hamburku. V roce 2010 nastoupil do muzea Mgr. Milan Dvořák, který se zaměřil na studium říčních valounů na území šumperského okresu. Specializoval se na určování druhů, mapování a diverzitu říčních valounů, určování síly určitého vodního toku a jeho schopnosti přemisťování valounů. První studovaný úsek uvedené specializace se týká Hučivé Desné.

Výběrová bibliografie

Gába Z (2001).: Glazy narzutowe rejonu Jesenika i Osoblahy (Republika Czeska). VIII. Konferencja „Stratygrafia plejstocenu Polski“, Serie rzecne i lodowcowe poludniowej Opolszczyzny. Wroclaw 2001: 40–41.
Gába Z.: Rozdíly v souvkových společenstvech bazálních morén a ledovcového výplavu. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50:143–147.
Gába Z., Dokoupilů P. (2002): Zkřemenělé dřevo dubu z Bohušova. – Vlast. listy, 28, 1: 35.
Gába Z., Pek I. (1999): Ledovcové souvky v moravskoslezské oblasti. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. (111pp. + 8 tab.).
Tuša I. (1999): K šesti dožitým decéniím RNDr. Zdeňka Gáby. – Severní Morava 77: 58–63.

 

BOTANIKA

V tomto vědeckovýzkumném oboru byla funkce ve VM v Šumperku obsazena již od jeho počátku, ovšem vědeckovýzkumná činnost v užším slova smyslu byla na poli botaniky realizována teprve od roku 1984, s příchodem RNDr. Magdy Zmrhalové, která svou pozornost hned od počátku věnovala mechorostům. Její předchůdkyně, promovaná bioložka Hana Janáčková se zabývala převážně sbírkotvornou (vyšší rostliny) a organizátorskou prací. Od roku 2001 řeší RNDr. Magda Zmrhalová s týmem spolupracovníků z několika dalších pracovišť (UK Praha, Jihočeská univerzita České Budějovice, Slezské zemské muzeum v Opavě aj.) grantový úkol (GA ČR): Syntéza bryologických dat z vybraných center biodiverzity dvou pohoří Vysokých Sudet (Krkonoše a Hrubý Jeseník).

Výběrová bibliografie

Zmrhalová M. (1993): Historie výzkumu mechové flóry Hrubého Jeseníku . – Severní Morava – 66: 39–48.
Zmrhalová M. (1994): Příspěvek k mechové flóře Hrubého a Nízkého Jeseníku.- Zpr. Čes.Bot. Společ., Praha 28:69–76.
Zmrhalová M. (1999): Nové informace o výskytu játrovky Lophozia capitata (Hook.) Macoun v České republice. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 48: 33–40.
Zmrhalová M. et. al. (2001): Threatened bryophytes of the High Sudetes (Krkonoše, Hrubý Jeseník). – Abstracts and Programme of 4 ECCB Conference, Průhonice : 26.
Zmrhalová M. et al. (2001): Threatened bryophytes of the High Sudetes (Krkonoše, Hrubý Jeseník) . – Acta Fac.Rer.Natur. Univ. Ostraviensis 200, Biologia, Ekologia 8 (2001): 187.
Zmrhalová M. (2001): Příspěvek k rozšíření mechu Buxbaumia viridis (Mough.ex.Lam. et DC) Brid.ex Mough et Nestl. v Hrubém Jeseníku, Rychlebských horách a na Králickém Sněžníku. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50 (supl.)4–8.
Zmrhalová M.(2001): Příspěvek k rozšíření mechu Hamatocaulis vernicosus (Mitt.) Hedenas v Hrubém Jeseníku a Vidnavské nížině. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50 (suppl.) : 22–27.
Kučera J. et al. (incl. Zmrhalová M.) (2002): Bryofloristický výzkum ve Vysokých Sudetech – jak na to ? – In : Floras.distributions atlases and vegetation surveys in Central Europe . Abstracts. IX. sjezd České botanické společnosti, Lednice 19.-23. srpna 2002.
Zmrhalová M. et al. (2002): Mechorosty vybraných center biodiverzity v Hrubém Jeseníku a Krkonoších – historie a současnost.- In: Floras, distribution atlases and vegetation surveys in Central Europe. Abstracts. IX. sjezd České botanické společnosti. Lednice, 19.-23. srpna 2002.
Jansová I. et al. (incl. Zmrhalová M.)(2002): Populační ekologie vzácných a ohrožených druhů bryoflóry Vysokých Sudet. – In: Floras, distribution atlases, and vegetation surveys in Central Europe. Abstracts. IX. sjezd České botanické společnosti , Lednice 19.-23. srpna 2002.

 

ZOOLOGIE

V prvních letech po vzniku VÚ v Šumperku v roce 1961 byla vědeckovýzkumná činnost zaměřena na ptáky a drobné savce (RNDr. Karel Šťastný a A. Novotný). Od konce 60. let 20. století, po nástupu RNDr. Ivana Tuši, CSc., se hlavním objektem výzkumu v zoologii stali vodní bezobratlí živočichové a ekologie tekoucích vod. Krátkodobě byla věnována pozornost také obojživelníkům a pavoukům. Tímto oborem se zabývala Mgr. I. Chvátalová. Od roku 2010 se zoologické vědeckovýzkumné činnosti věnuje Mgr. Milan Dvořák, který se specializuje na plošný zoogeografický průzkum šumperského okresu se zaměřením na entomofaunu. Hlavní důraz je kladen na hledání nových druhů brouků, především skupiny Elateriformia, či na vyhledání různých typů vývoje mimikry u stávajících. V případě nižšího zastoupení brouků sledované čeledi byl úkol rozšířen na průzkum divergence i na ostatní zástupce tohoto řádu.

Výběrová bibliografie

Holínek B., Šťastný K. (1969): Ptactvo Zábřežska. Šumperk (28 pp.).
Šubrtová R. (2001): Zoobentos Divoké Desné a Hučivé Desné. Srovnání s předcházejícími výzkumy se zvláštním zřetelem k možnému vlivu povodně v roce l997 a činnosti Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. – Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodověd. fakulta, Katedra ekologie.(62 pp. vč. 13 tab. v textu + 14 příloh).
Tuša I. (1987): Struktura, dynamika a produkce zoobentosu pstruhového toku (Hučivá Desná, Hrubý Jeseník). – Čas.Slez. Muz. Opava(A)36: 193–218.
Tuša I.(1992): K poznání proudomilek Československa. – Severní Morava 63:29–42.
Tuša I. (1993): Larvy číhalek rodu Atherix Meigen, 1803 (Diptera, Athericidae) v tocích Československa. – Čas. Slez. Muzea Opava (A), 42: 21–29.
Tuša I. (1993a): Research in the ecology of running waters with special reference ot the zoobenthos. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku (21 pp.).
Tuša I.(2000): K výskytu pošvatky Arcynopteryx compacta (Mc Lachlan, 1872) v České republice. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 49:91–92.
Tuša I. (2001): K výskytu pošvatek (Plecoptera) na severní Moravě v letech 1975–2000. – Závěrečná zpráva výzkumného úkolu (22pp. + 45 tab.).

 

ARCHEOLOGIE

V oboru archeologie se naše instituce věnuje především ochraně a také záchraně pozůstatků lidských činností z dob dávno minulých, které jsou ohroženy stále se rozvíjející stavební činností především na území okresu Šumperk. Mimo jiné již od roku 2010 probíhá soustavný záchranný výzkum na významné polykulturní sídlištní lokalitě na katastru obce Dubicko, kde vznikají nové ulice a rodinné domy. Dále se zabýváme také osvětou v oblasti využití detektorů kovů v archeologii – aneb jak pomáhat a zároveň vzácným památkám neubližovat. A v neposlední řadě spolupracujeme s médii a také školskými zařízeními s cílem atraktivní prezentace tohoto velice poučného oboru historie naší civilizace. S tímto záměrem vznikla v roce 2013 nová stálá archeologická expozice Pravěk Mohelnicka, kterou najdete v prostorách suterénu Muzea Mohelnice. Dlouholetého pracovníka a archeologa PhDr. Vladimíra Goše, CSc. po jeho odchodu do důchodu v polovině roku 2008 vystřídal na pozici archeologa Mgr. Jakub Halama, Ph.D. V 90. letech 20. století krátkodobě v muzeu pracovala PhDr. Marie Gronychová. Od roku 2014 se na záchraně památek spolupodílí také archeoložka Mgr. Barbora Tomešová.

Výběrová bibliografie

Brachtl. Z. (1998): Komorový kachel s heraldickým motivem ze Žulové a Javorníku. – IZ ČAS: 93–95.
Brachtl Z. (1998): Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1997. Hesla Javorník a Jindřichov na Moravě. – VVM 4: 404.
Goš V. (1986): Kolekce kovových předmětů slovanské osady v Mohelnici. – Čas. Slez.Muz. Opava (B), 35:193–200.
Goš. V. (1992): Počátky hradu Úsova. – Čas. Slez. Muz Opava (B): Čas. Slez. Muz. Opava (B): 41: 103–107.
Goš V., Kapl V. (1986): Slovanská osada u Palonína, okr. Šumperk. – Archeol. rozhledy, 37: 176–204.

 

ETNOGRAFIE

Tento obor nebyl soustavně po celou dobu existence VM v Šumperku zastoupen odborným pracovníkem. V 60. letech a počátkem 70. let 20. století zde jako etnograf začal působit PhDr. Miloš Melzer, CSc. Zabýval se některými otázkami hmotné lidové kultury. Později se PhDr. Miloslava Hošková, CSc. věnovala dělnickému bydlení a lidovým obyčejům na Zábřežsku a Šumpersku.  Od roku 1999 pokračuje ve studiu, dokumentaci a prezentaci lidových obyčejů v regionu etnografka Mgr. Mária Kudelová. Kromě výzkumů obyčejové tradice se věnuje výzkumu rukodělné domácké a řemeslné výroby. Zejména z tohoto výzkumu vychází četné výstavní projekty současné betlémářské výroby v šumperském kraji.

Výběrová bibliografie

Melzer M. (1973): Podomácká textilní výroba na Štítecku v prvních desetiletích 20. století. – Severní Morava 25:35–43.
Melzer M. (1993): Tradiční lidová kultura. In: Melzer M., Schulz J.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk (585 pp., (pp.107–114).
Melzer M.(1994): Postřelmov v zrcadle národopisného sborníku z roku 1895. – Severní Morava 68: 13–30.

 

HISTORIE UMĚNÍ

Řadu let se speciální pozornost ve VM v Šumperku věnuje v této oblasti výtvarným umělcům regionu. Práci na tomto tématu započala PhDr. Milena Filipová. Následně pokračovala v doplňování vytvořené jmenné kartotéky výtvarníků Mgr. Alena Turková, která z ní čerpala náměty k přípravě a realizaci výstav i podklady pro výstupy pro publikační činnost. Od roku 2012, kdy do muzea nastoupila historička umění Mgr. Lenka Kirkosová, se její hlavní vědeckovýzkumná činnost zaměřila na získávání a rozšiřování sbírkového fondu o díla regionálních umělců na výstavy a články související s tímto vědním oborem.

Výběrová bibliografie

Filipová M. (1982): Hřbitovní kostelů ze 13. století v Javorníku-Vsi. – Severní Morava 44:11–18.
Filipová M. (1985): Malíř Karel Brachtel. – Severní Morava, 50: 58–62.
Filipová M. (1986)): Dílo Stanioslava Lolka ve sbírkách OVM v Šumperku. – Severní Morava, 52: 78–79.
Lakosil J., Filipová M. (1984): Adolf Kašpar. Šumperk (24pp).
Turková A. (1997): Ke 120. výročí narození malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara. – Severní Morava, 74: 77–78.
Turková A. (1998): Proměny přírody akademického malíře Lubomíra Bartoše. – Severní Morava, 75: 55–57.

 

HISTORIE

V oboru historie byly po celou dobu existence muzea řešeny úkoly z několika tématických oblastí, např. Dějiny muzejnictví na Jesenicku, Historie a současnost dopravy v regionu, Dějiny turistiky a rozhledny na severní Moravě, Historie čarodějnických procesů, Dějiny města Šumperka, Historie průmyslové výroby, Odboj za druhé světové války, Významné osobnosti okresu Šumperk, Církevní stavby, církevní památky a církevní správy na severozápadní Moravě, Historie textilního průmyslu na okrese Šumperk, Historie ochotnického divadla na Mohelnicku, Zábřežsku a Šumpersku, Lesnické školství na Moravě, Dějiny města Úsova. Jednotlivým úkolům se věnovali Jiří Filip, doc. PhDr. František Spurný, CSc., doc. Zdeněk Filip, CSc., Mgr. Zdeněk Brachtl, PaedDr. Jiřina Plášková, PaedDr. Zdeněk Doubravský, Mgr. Dagmar Tempírová. Od roku 2012 je vědeckovýzkumná činnost muzea převážně zaměřena na Dokumentaci jednotlivých částí regionu - Šumperska, Zábřežska, Mohelnicka a Lošticka, na jejich společenský, průmyslový a kulturní vývoj od roku 1945 do současnosti. V současné době na těchto úkolech, mapujících historii našeho kraje, pracují tito odborní pracovníci: PaedDr. Zdeněk Doubravský, dokumentuje Šumpersko (od roku 2016 působí v muzeu na částečný pracovní úvazek), Šumpersku a Zábřežsku se věnuje Mgr. Dagmar Tempírová, Mohelnicko mapuje Mgr. Zbyněk Žouželka, Ph.D. a Lošticko dokumentuje Mgr. Pavlína Janíčková.

Výběrová bibliografie

Brachtl Z. (1994): Z dějin muzejní práce na Jesenicku. – Severní Morava 68: 31–46.
Doubravský Z. (2001): Nejstarší církevní památky šumperského okresu. – Přednáška v Kulturním domě v Zábřeze, 6.12.2001.
Doubravský Z. (2001): Úloha biskupské Mohelnice v duchovní správě na severozápadní Moravě. Přednáška v Muzeu Mohelnice 12.12.2001.
Doubravský Z. (2002): Nejstarší církevní památky na severozápadní Moravě. – seriál článků vycházejících v šumperském týdeníku Moravský sever.
Doubravský Z. (2002): Vývoj organizace církevní správy na severozápadní Moravě od Bílé hory do josefínských reforem. – Koreferát na XXVII. mikulovském sympoziu ve dnech 9. a 10.X. 2002.
Doubravský Z. (2002): Pěstování a zpracování lnu v podhůří Jeseníků. – In :Lnářství na Šumpersku . Šumperk (62pp.) (pp. 4–49).
Filip J.(1988): Horské chaty v Jeseníkách. – Severní Morava 55: 37–46.
Filip J. (1989): Rozhledny v Jeseníkách. – Severní Morava 57:11–20.
Filip Z. (1990): Cesty hrdinů. – Severní Morava 60: 15–34.
Filip Z. (1995): Cesty hrdinů II. – Severní Morava 69: 3–20.
Filip Z. (1998): Cesty hrdinů III. – Severní Morava 76: 3–22.
Filip Z. (1993–1996): (74 hesel osobností). – Biografický slovník Slezska a severní Moravy 12–6. Opava-Ostrava.
Filip Z., David Z. (1990): Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk. (164pp.).
Gába Z. (1986): Mramor, žula a lidé. – Českomoravský průmysl kamene, Hradec Králové. (58 pp).
Gába Z., Tempírová D. (2000): Bratří Kleinové – stavitelé silnic a železnic. – Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku (53 pp).
Spurný F. (1972): Severomoravské železářství do Bílé hory. Šumperk. (64 pp.).
Tuša I.(1994): MUDr. Kamil Jírek – významná osobnost ochotnického divadla. – Severní Morava 67 : 62–65.

 

1.1.3. Výstupy vědeckovýzkumné činnosti

1.1.3.1. Sbírky

Při řešení vědeckovýzkumných úkolů byly a jsou v VM v Šumperku tvořeny kolekce sbírkových předmětů z následujících tematických celků:

  • souvky
  • mechorosty
  • larvy a imaga vodního hmyzu a vzorky zoobentosu tekoucích vod
  • střepy z archeologických výzkumů
    • oděvy a nábytek našich předků
    • výtvarná díla regionálních umělců
    • předměty ze železniční a silniční dopravy
    • pozůstalosti významných osobností regionu
  • předměty související s turistikou v Jeseníkách
  • předměty z oblasti církevního světa

 

1.1.3.2. Publikace

Většina vyřešených vědeckovýzkumných úkolů byla publikována. Nepublikované výsledky vědeckovýzkumné činnosti jsou jako závěrečné zprávy uloženy v archívu VM v Šumperku. Z výběrové bibliografie u jednotlivých vědních oborů je zřejmé, kde byly výsledky výzkumu publikovány.

Vlastivědné muzeum v Šumperku vydává sborník Severní Morava a rozsáhlejší studie vycházejí jako samostatné tituly v edici Knihovnička severní Moravy. Dosud vyšlo 90. svazků sborníku Severní Morava a 25 titulů Knihovničky severní Moravy.

Výsledky některých výzkumných úkolů byly publikovány v jiných časopisech a sbornících u nás i v zahraničí. Většina přírodovědných prací byla publikována v Časopise Slezského zemského muzea v Opavě.

Za výsledek vědeckovýzkumné činnosti pracovníků VM v Šumperku lze částečně také považovat rozsáhlou kolektivní publikaci Vlastivěda šumperského okresu (Melzer, Schulz 1993, 585 pp.) a knihu Šumperk – město a jeho obyvatelé (Melzer et al. 1996, 264 pp), která vyšla ke 100. výročí založení muzea v Šumperku.

 

1.1.3.3. Výstavy

Z výstav, které vznikly jako jeden z výstupů vědeckovýzkumné činnosti, lze uvést např.:

  • Souvky ve stálé expozici geologie v Jeseníku
  • Mechy
  • Život v tekoucích vodách
  • Bratři Kleinové – stavitelé silnic a železnic
  • Turistika v Jeseníkách

Pozn. Výše uvedené informace o vědeckovýzkumné činnosti Vlastivědného muzea v Šumperku od jeho vzniku do roku 2000 jsou převzaty z následující práce:
I.Tuša: Vědeckovýzkumná činnost v Okresním vlastivědném muzeu v Šumperku, přednesené na konferenci: Regionální výzkum a jeho využití v praxi v Muzeu dr. B.Horáka v Rokycanech, konané v září 2000 a publikované ve Sborníku Muzea Dr.B.Horáka v Rokycanech - Suppl. Historie č. 9/2000.

 

1.2. Přehled vědeckovýzkumných úkolů a jejich řešitelů v letech 2001–2002

1. Ekologie vodních toků (Řešitel: RNDr. Ivan Tuša, CSc.) (do r. 2005)
2. Ledovcové souvky a jejich interpretace (Řešitel: RNDr. Z. Gába) (do r. 2004)
3. Bryologický výzkum Hrubého Jeseníku, Králického Sněžníku, Rychlebských hor a rozšíření vybraných rodů mechů na území Čech, Moravy a Sovenska (Řešitelka: RNDr. M. Zmrhalová) (do r. 2005)
4. Středověké, osídlení severozápadní Moravy ve světle záchranných výzkumů (Řešitel: PhDr. V. Goš,CSc.) (do r. 2003)
5. Historie a současnost silniční a železniční dopravy v našem kraji (Řešitelka: Mgr. D.Tempírová) (do r. 2002)
6. Masopustní a jarní obyčeje v regionu (Řešitelka: Mgr. M. Kudelová) (úkol pozastaven, mateřská dovolená)
7. Křesťanské církve v historii Šumperska a Zábřežska (Řešitel: PaedDr. Z. Doubravský) (do r. 2002)
8. Ochotnické divadelní soubory okresu Šumperk (Řešitelka: Mgr. P.Janíčková) (do r. 2004)
9. Syntéza bryologických dat z vybraných center biodiverzity dvou pohoří Vysokých Sudet (Krkonoše, Hrubý Jeseník) – Grantový úkol (GA ČR) (Řešitelka: RNDr. M. Zmrhalová) (do r. 2003)

 

Výstupy (publikace) z let (2001–2002):

Ad 2)
Gába Z. (2001): Glazy narzutowe rejonu Jesenika i Osoblahy (Republika Czeska). – VIII. Konferencja „Stratygrafia plejstocenu Polski“, Serie rzecne i lodowcowe poludniowej Opolszczyzny. Wroclaw 2001: 40–41.
Gába Z. (2001): Rozdíly v souvkových společenstvech bazálních morén a ledovcového výplavu. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50: 143–147.
Gába Z., Dokoupil P. (2002): Zkřemenělé dřevo dubu z Bohušova. – Vlastivědné listy 28, 1:35.

Ad 3), 9)
Zmrhalová M. et. al. (2001): Threatened bryophytes of the High Sudetes (Krkonoše, Hrubý Jeseník). – Abstracts and Programme of 4 ECCB Conference, Průhonice : 26.
Zmrhalová M. et al. (2001): Threatened bryophytes of the High Sudetes (Krkonoše, Hrubý Jeseník) . – Acta Fac.Rer.Natur. Univ. Ostraviensis 200, Biologia, Ekologia 8 (2001): 187.
Zmrhalová M. (2001): Příspěvek k rozšíření mechu Buxbaumia viridis (Mough.ex.Lam. et DC) Brid.ex Mough et Nestl. v Hrubém Jeseníku, Rychlebských horách a na Králickém Sněžníku. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50 (supl.)4–8.
Zmrhalová M.(2001): Příspěvek k rozšíření mechu Hamatocaulis vernicosus (Mitt.) Hedenas v Hrubém Jeseníku a Vidnavské nížině. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50 (suppl.) : 22–27.
Kučera J. et al. (incl. Zmrhalová M.) (2002): Bryofloristický výzkum ve Vysokých Sudetech – jak na to ? – In : Floras.distributions atlases and vegetation surveys in Central Europe . Abstracts. IX. sjezd České botanické společnosti, Lednice 19.-23. srpna 2002.
Zmrhalová M. et al. (2002): Mechorosty vybraných center biodiverzity v Hrubém Jeseníku a Krkonoších – historie a současnost.- In: Floras, distribution atlases and vegetation surveys in Central Europe. Abstracts. IX. sjezd České botanické společnosti. Lednice, 19.-23. srpna 2002.
Jansová I. et al. (incl. Zmrhalová M.)(2002): Populační ekologie vzácných a ohrožených druhů bryoflóry Vysokých Sudet. – In: Floras, distribution atlases, and vegetation surveys in Central Europe. Abstracts. IX. sjezd České botanické společnosti , Lednice 19.-23. srpna 2002.

Ad 4)
Goš V. (2002): Archeologové na Novém Hradu u Kopřivné. VVM, 54: 183–187.

Ad 7)
Doubravský Z. (2001): Bohdíkovská tvrz a velkostatek Tobiáše Proga z Velnic, Severní Morava 82: 3–14.

 

1.3. Vědeckovýzkumná činnost v letech 2003 - 2006

Stejně jako v předcházejících letech, tak i v období 2005-2006 odborní pracovníci Vlastivědného muzea v Šumperku řešili řadu vědeckovýzkumných úkolů. Na základě zkušeností z minulých let a poznatků získaných z jiných muzeí nejsou v současné době již zváni na schůze vědecké rady externí oponenti. Každý odborný pracovník VM v Šumperku dle svého uvážení konzultuje průběh a výsledky své vědeckovýzkumné práce s odborníky z jiných institucí.

Jinak se vědeckovýzkumná činnost ve Vlastivědném muzeu v Šumperku realizuje stejně jako v předcházejících letech. Od roku 2004 je ovšem předsedkyní Vědecké rady VM v Šumperku (složené nyní jen z odborných pracovníků VM v Šumperku) nová ředitelka VM v Šumperku, archeoložka PhDr. Marie Gronychová.

 

Přehled vědeckovýzkumných úkolů a jejich řešitelů v letech 2003–2006

  1. Ekologie vodních toků (Řešitel: RNDr. Ivan Tuša, CSc) (do roku 2010)
  2. Ledovcové souvky a jejich interpretace (Řešitel: RNDr. Zdeněk Gába) (do roku 2010)
  3. Bryologický výzkum Hrubého Jeseníku, Králického Sněžníku a rozšíření vybraných rodů mechorostů na území Čech, Moravy a Slovenska (Řešitelka: RNDr. Magda Zmrhalová) (do r. 2010)
  4. Výtvarní umělci regionu (Řešitelka: Mgr. Alena Turková) (do roku 2008)
  5. Loštické poháry- fenomén středověké keramiky (Řešitel: PhDr. Vladimír Goš, CSc) (do roku….)
  6. Historie a současnost silniční a železniční dopravy v našem kraji (Řešitelka: Mgr. Dagmar Tempírová) (do roku 2010)
  7. Křesťanské církve v historii Šumperska a Zábřežska (Řešitel: PaedDr. Zdeněk Doubravský) (do roku 2005)
  8. Lesnické školství na Moravě (Řešitel: PaedDr. Zdeněk Doubravský) (do roku 2007)
  9. Ochotnické divadelní soubory na okrese Šumperk (Řešitelka: Mgr. Pavla Janíčková) (do roku 2005)
  10. Jarní obyčeje na území šumperského regionu (Řešitelka: Mgr. Marie Kudelová) (do roku 2005)
  11. Kříže a kapličky na okrese Šumperk (Řešitelky: Mgr. Marie Kudelová a Mgr. Pavlína Janíčková) (do roku 2009)
  12. Dějiny města Úsova (Řešitel Paeddr.Zdeněk Doubravský)(do roku 2010)
  13. Lidová podomácká, umělecká a řemeslná výroba na severozápadní Moravě (Řešitelka: Mgr. Marie Kudelová) (do roku 2006)
  14. Stavební vývoj klášterního kostela v Šumperku (Řešitelka: PhDr. Milena Filipová) (do roku 2007)

 

Výstupy (publikace) z let 2005–2006

Ad1)
Tuša I. (2003): Larvy a kukly proudomilek Liponeura (Diptera, Blephariceridae) a číhalek (Diptera, Athericidae) a jejich vztah k čistotě vody. Sborník Aktuální otázky vodárenské biologie, VŠCHT Praha: 148–154.
Tuša I. (2005): Pošvatky rodu Leuctra jako indikátor jakosti vody v tocích. Sborník Vodárenská biologie, Praha 2005: 58–51.
Šubrtová R., Tuša I. (2005): K limnologii horské řeky (Divoká Desná, vliv PVE Dlouhé Stráně) – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54:25–55.
Tuša I. (2006): Pošvatky rodu Amphinemura a čeledi Chloroperlidae jako indikátor jakosti vody v tocích. Sborník Vodárenská biologie, Praha 2006: 30–34.

Ad 2)
Gába Z.: Společenstva ledovcových souvků v pískovnách u Nového Jičína, 7 stran rukopisu (spolu s O. Frühbauerovou), Vlastivědný sborník Novojičínska.

Ad 3)
Zmrhalová M. (+Kučera J., Buryová B., Plášek V., Váňa J.): Bryophytes of the glacial in the Giant Mountains and Hrubý Jeseník Mts (the Czech Republic). In. Štursa j. & al., eds., Geologické problémy Krkonoš. Sborník mezinárodní vědecké konference, liszopad 2003, Szklarska Poreba.Opera Corcontica 41 :170–184.
Zmrhalová M., Kučera J., Plášek V., Váňa J. & Shaw B: Metodika bryologického výzkumu Vysokých Sudet – Campanula, Sborník referátů z konference k 35. výročí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, Karlova Studánka, Malá Morávka 11.-12.11 2004, str. 111–112.
Zmrhalová M.,Kučera J.,Plášek V., Váňa J. & Shaw B.: Vzácné a ohrožené druhy mechorostů sudetských karů v ČR.- Campabula, Sborník referátů z konference k 35. výročí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, Karlova Studánka, Malá Morávka 11.-12.11 2004, str. 111–112.
Zmrhalová M..Zajímavé bryofloristické nálezy. In: Kučera J. (ed) 2005. Zajímavé bryofloristické nálezy VI.-Bryonora 36: 26–33.

Ad 7)
Doubravský Z.: Biskupovi leníci a náhrobky v Mohelnici a Maletíně, Severní Morava sv. 89, s. 38–45, Šumperk 2005.

 

1.4. Vědeckovýzkumná činnost v roce 2015

 

1.5. Vědeckovýzkumná činnost v roce 2016

TOP