Muzeum on-line: Smrtná neděle

Každá ze šesti nedělí v postním období před Velikonocemi měla své zvláštní označení. Předposlední neděli se v minulosti říkalo Smrtná neděle. Vysvětlení jejího názvu nás vede k starému zvyku vynášení smrti, který se v tento den provozoval. Figurína z došku a slámy se v našem regionu nazývala „smrť“ nebo „Morena“, její chlapecké variantě v Strupšíně říkali „smrťák“, v Klášterci a Vyšehoří i „smrťoch“. Figurínu jako symbol zimy vynesly dětské průvody za vesnici a tam ji buď spálily v ohni, nebo hodily do řeky. Důležitý však byl i návrat dětí do vesnice, kdy přinášely „léto“. Byly to ozdobené větvičky, označované jako „májíček“ nebo „líto“. Nejstarší popis tohoto zvyku z našeho regionu (v německých obcích se mu říkalo „Maigehen“) je z roku 1838 od Albina Heinricha: „… větvičky jsou svázány dohromady ve tvaru stupňovitě prohýbané koruny barevnými stuhami, na nichž visí malované vaječné skořápky. Děvčátka s nimi obcházejí celou vesnici, zpívají při tom několik starých písní, zatímco stromečkem otáčejí v ruce a prosí o malý dar.“ Tyto obyčeje postupně ve všech vesnicích našeho regionu zanikly, často v období 2. světové války, a po ní již nebyly obnoveny. Poslední „smrt“ a „smrťáka“ vynesli asi koncem 70. let 20. století ve Strupšíně a Dlouhomilově. Tak doufejme, že lidové zvyky, které byly v našem regionu před pandemií ještě živé, nestihne podobný osud.

Význam obchůzky s „létem“ byl symbolický – roznášení jara a obnoveného života v kruhu vesnice. Mnozí z nás dodnes čekají a těší se na sněženky či zlatý déšť a přinášejí si je domů nebo svým přátelům jako příslib dlouho očekávaného jara.

 

Mária Kudelová

etnografka, kurátorka historických podsbírek VM v Šumperku

 

 

 

obrázek

obrázek

Vynášení smrti dětmi ze základní školy v Horních Studénkách, rekonstrukce obyčeje, 2005, foto Mária Kudelová.

 

 

obrázek

Na kolorované kresbě Adolf Kašpar zachytil zvyk obchůzky s „májičkem“ tak, jak se v prvních desetiletích 20. století zachoval v Moravičanech, Lošticích a okolních vesnicích. Velikonoční pohlednice, reprodukce kolorované kresby Adolfa Kašpara, 1. čtvrtina 20. století. Inv. č.: AK 495,3, sbírka Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích.

 

 

obrázek

Kresba – rekonstrukce „májičku“ podle popisu A. Heinricha, 2021, Mária Kudelová.

 

 

 

 

 

TOP