Aktuality

  • Hrubý Jeseník před 140 lety

    Nakladatelství Pavel Ševčík – Veduta ve Štítech vydalo v roce 2018 reedici tří kapitol z Cest po Moravě z roku 1883 od Jana Havelky. Vázaná knížka s titulem „Cesta na Praděd“ má 87 stran.

    Text má „kouzlo nechtěného“ hlavně svým i na svou dobu starobylým slohem. Ovšem i tím, jak z dnešního hlediska zvláštní byla turistika ve svých počátcích. Hlavně z něj však vyčteme mnoho o reáliích té doby. Jaké doby? Roky obou cest v textu nejsou uvedeny, určitě šlo o léta mezi 1872 a 1878. To vyplývá již z toho, že začátek a konec cest byl na nádraží v Sobotíně (to bylo v provozu od r. 1871) a z Rýmařova se tehdy ještě nedalo jet vlakem, protože lokální trať do Valšova pochází až z roku 1878,

    Neobyčejně cenné je líčení všedního života na Františkově myslivně a toho, jak tam přijímali turisty. Zaměstnanci kleinovského panství měli před turisty přednost – ti spali na postelích a turisté na zemi na slámě. Značení v horách tehdy ještě nebylo, to začíná až o několik let později. Takže bez průvodce bylo snadné zabloudit.

    Nejvyšší moravskou horu nazývá Havelka Praděd. To nebylo ani v té době ani později ještě pravidlem. Jinak jen nemnoho názvů hor se kryje s dnešními. Břidličná je u Havelky Břidlisko, Pec (nebo Pecny) je Pekárna, Havelkova Skalka Petrovská jsou Petrovy kameny.

    Zaujme určitě líčení, jak se stádo asi sto dvaceti koz páslo na Petrových kamenech a jejich okolí. Podobně zajímavé je pozorování, jak horalé sbírali na holích keříčkovitý lišejník islandský (pukléřku islandskou) do velkých žoků. Údajně k škrobení plátna, ale používal se i jako léčivá bylina. V Karlově Studánce viděli zase turisté za tmy plamen šlehající z komína místní hutě.

    Pozoruhodné je, že mnoho místa věnuje autor čarodějnickým procesům na Velkolosinsku a jmenovitě uvádí i všechny oběti. Ještě mnoho jiného se dočteme v útlé knížce. Stojí za to si ji přes poměrně vysokou cenu (160 Kč) koupit.

    Zdeněk Gába

 

  • Vzpomínáte na letošní jarní vichřici, která nadělala v Jeseníkách tolik polomů? Jeden strom se vyvrátil přímo v areálu hradní zříceniny Rabštejn. Z obnažených kořenů vysbírali spolupracovníci VM celou krabici fragmentů keramických nádob a hlavně kusů reliéfních kachlů z raného novověku a odevzdali do našeho muzea. Vzhledem k tomu, že zde nikdy neproběhl archeologický výzkum, po odborném zpracování si od získaného souboru slibujeme osvětlení koncové fáze osídlení hradu. Budeme informovat.

 

  • Expozice domácí fauny a lesnictví na zámku v Úsově oceněna prestižní Cenou Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury
    V nabité konkurenci obdrželo Vlastivědné muzeum v Šumperku Cenu za výjimečný počin v oblasti ochrany a popularizace kulturních hodnot za rok 2017. Získalo ji za reinstalaci expozice domácí fauny a lesnictví v Lovecko-lesnickém muzeu na zámku v Úsově.
     
    Oceněná expozice čítá dohromady na 1 200 exponátů. Unikátnost historické lichtenštejnské expozice, založené již na přelomu 19. a 20. století, zůstala zachována, přitom ji teď vhodně doplňuje řada moderních prvků. V interaktivní podobě jsou vystaveny preparáty velkých i malých druhů domácí fauny, kolekce hmyzu i velmi atraktivní sbírka loveckých zbraní včetně zabavených pytláckých zbraní a pomůcek. Výstavní prostory se dočkaly renovace po téměř 30 letech. Investiční akce si vyžádala náklady v celkové výši čtyř milionů korun a byla hrazena z prostředků Olomouckého kraje.
     
    Cenu předal ředitelce Vlastivědného muzea v Šumperku PhDr. Marii Gronychové náměstek hejtmana Olomouckého kraje odpovědný za oblast sportu, kultury a památkové péče Mgr. František Jura na slavnostním večeru 12. dubna 2018 v Městském divadle v Prostějově.
     

 

 

 

 

TOP